Seznam nepřátelských zemí vznikl na základě prezidentského dekretu, který vydal Vladimir Putin. Ve vládním nařízení se uvádí, že seznam obsahuje státy, které "provádějí nepřátelské akce proti Ruské federaci, jejím občanům nebo proti ruským právnickým osobám". Tyto země pak budou mít omezen počet místních zaměstnanců pracujících na zahraničních diplomatických misích. 

Podle aktuálního znění dokumentu smí Česká republika v rámci své diplomatické mise najmout nejvýše devatenáct pracovníků z řad ruských obyvatel, USA pak ani jednoho. Opatření se nevztahuje na občany nepřátelských států pracujících v diplomacii, ani na zaměstnance obchodní sféry.

České ministerstvo zahraničí uvedlo, že se s přesným zněním dokumentu zatím seznamuje. "Považujeme tento postup Ruské federace za další krok k eskalaci vztahů nejen s Českou republikou, ale i EU jako takovou a jejími spojenci. Navíc je zcela v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích," stojí v tiskovém prohlášení české diplomacie, která neplánuje změnit původní rozhodnutí o zastropování počtu zaměstnanců na ruské ambasádě v Česku. 

„Je to potvrzení toho, že Česká republika v kauze Vrbětice reagovala správně a česká reakce Rusko zasáhla natolik, ze považovali za nutné nás na seznam nepřátelských zemí dát spolu s USA. Jsem hrdý na to, že jsem se mohl podílet na přípravě a realizaci této české reakce,“ sdělil serveru iDnes.cz ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). 

Dvě varianty seznamu 

O tvorbě seznamu již dříve informovala ruská televize Rossija-1, která však zveřejnila hned dvě jeho varianty. Obě přitom počítaly s větším počtem nepřátelských států - například pobaltskými republikami, Kanadou, Ukrajinou či Velkou Británií. Tři země se vyskytovaly v obou variantách uniklého seznamu - USA, Česko a Polsko. 

Současně se zveřejněním seznamu zmrazila Moskva účty americké stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, kterou již dříve označila za zahraničního agenta a udělila jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. V moskevských kancelářích RFE/RL dnes zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat.

Česko-ruská roztržka začala po oznámení Prahy ze 17. dubna, že z výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích v roce 2014 jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Česko a Rusko si následně vzájemně vypověděly desítky diplomatů a česká vláda vyřadila ruskou společnost Rosatom z tendru na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.

Obvinění související s vrbětickými explozemi Moskva odmítá a ruští představitelé je opakovaně označují za bezdůvodná, rozporuplná, nezodpovědná či provokativní.