Příčinou změn jsou nové hrozby, které vznikají u ruských hranic i jinde ve světě, napsal Patrušev, o jehož analýze dnes předem informovala agentura Interfax. "Projevy těchto změn jsou patrné v událostech takzvaného arabského jara, v Sýrii a Iráku a v situaci na Ukrajině a kolem ní," napsal šéf Bezpečnostní rady, která je hlavním bezpečnostním poradním orgánem ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zjevná je podle Patruševa tendence přesouvání vojenských hrozeb do informačního prostoru. "Roste zároveň agresivita USA a NATO vůči Rusku, vzrůstá i útočný potenciál bezprostředně u našich hranic. Aktivně se připravuje rozmístění prvků globálního systému protiraketové obrany," konstatoval Patrušev.

"V boji předních států světa za obhajobu vlastních zájmů se staly typickými nepřímé akce, jako je využívání protestního potenciálu obyvatelstva a radikálních a extremistických organizací nebo soukromých vojenských oddílů," uvedl šéf Bezpečnostní rady.

Ruská vojenská doktrína je relativně nová, její aktualizovanou verzi podepsal loni v prosinci prezident Putin. Podle ní patří k hlavnímu vnějšímu nebezpečí pro Rusko rozšíření bojových kapacit NATO. Moskva si v doktríně vyhrazuje právo preventivního jaderného úderu a ochrany národních zájmů v arktické oblasti vojenskými prostředky. Mezi nejvážnější vnitřní rizika doktrína zahrnuje terorismus a další aktivity vedoucí k destabilizaci země.