„Vláda zrušila restrikce na vývoz nafty dodávané do námořních přístavů potrubím, pokud výrobce dodává minimálně polovinu produkce nafty na domácí trh,“ uvedla podle Reuters vláda. Rusko loni vyvezlo téměř 35 milionů tun nafty. Z toho téměř tři čtvrtiny tvořila nafta dodávaná potrubím. Vývoz benzinu v loňském roce činil téměř pět milionů tun, píše Reuters.

Ruský útok na ukrajinskou vesnici Hroza, 5. října 2023
Zahynula pětina obyvatel vsi. Ukrajinská Hroza se vzpamatovává z krvavého úderu

Embargo, které Moskva zavedla 21. září, vedlo k růstu globálních cen nafty a bezinu a přimělo kupce k hledání alternativních zdrojů dodávek. Na ruské komoditní burze se ceny nafty a benzinu po zavedení embarga naopak snížily.

Rusko patří mezi největší producenty ropy na světě, v poslední době se však potýká s nedostatkem pohonných hmot. Ten je podle analytiků důsledkem kombinace negativních faktorů, které zahrnují údržbářské práce v rafineriích, problémy s infrastrukturou, růst cen ropy na světových trzích a slabý kurz rublu, jenž podporuje vývoz pohonných hmot.

Zvýšení cla 

Ruská vláda rovněž oznámila, že zvýšila clo na vývoz pohonných hmot přes prostředníky na 50 tisíc rublů (zhruba 11 500 korun) za tunu z dosavadních 20 tisíc rublů za tunu. „Vláda potlačuje snahy nakupovat pohonné hmoty v předstihu s cílem vyvézt je, jakmile současné restrikce (zavedené v září Moskvou) skončí,“ dodala.

Ruský prezident Vladimir Putin
Snažíme se ukončit válku. Cizí území nepotřebujeme, prohlásil Putin v Soči

Rusko v důsledku dříve zavedených restrikcí ze strany Evropské unii, jež byly reakcí na ruský útok na Ukrajinu, přesměrovalo vývoz nafty a dalších pohonných hmot do Brazílie, Turecka, některých afrických zemí a států v oblasti Perského zálivu. Státy v Perském zálivu nicméně mají rozsáhlé vlastní rafinerské kapacity, takže dodávky z Ruska nepoužívají pro domácí spotřebu, ale reexportují, píše Reuters.