Putin, který přiletěl do Číny v pondělí, se v úterý sešel s čínským premiérem Wen Ťia-paem. Podle šéfa ruského plynárenského monopolu Gazprom Alexeje Millera byl v úterý navíc podepsán dokument o zajištění dodávek ruského zemního plynu do Číny.

Podle Millera by Rusko na základě tohoto rámcového dokumentu mohlo zásobovat Čínu asi 70 miliardami metrů krychlových plynu ročně. Plynovod by měl na čínské území směřovat z východosibiřského ostrova Sachalin, nebo ze západní Sibiře. Cena ale stanovena nebyla a nebyla podepsána ani žádná závazná dohoda, uvedla agentura AP.

Dodávky plynu zatím ztroskotaly na ceně

Na dodávkách ruského plynu v rámci projektu Altaj od roku 2011 se obě strany domluvily už v březnu 2006. Doposud se ale Rusko s Pekingem nedokázalo dohodnout na cenových otázkách.

Rusko a Čína podepsaly již letos v únoru v Pekingu dvacetiletou dohodu o zásobování Číny ruskou ropou, za což Čína ruským ropným společnostem půjčí celkem 25 miliard dolarů.

Číňané půjčí ruským finančníkům

Čtyřicítka dalších dohod, které v úterý podepsali vysocí ruští a čínští představitelé, zahrnuje mimo jiné dvě půjčky čínských bank ruským finančním institucím, z nichž každá má hodnotu 500 milionů dolarů. Další dohody se týkají kupříkladu investic čínských firem do ruského stavebního průmyslu.

„Je to možná poprvé, co byly mezi čínskými a ruskými podniky uzavřeny obchodní dohody takové důležitosti,“ konstatoval Žukov po podpisu smluv na ekonomickém fóru v Pekingu.

Putin přiletěl do Číny v pondělí, kdy jednal s čínským ministrem zahraničí Jang Ťie-čch'em. V plánu návštěvy má i rozhovory s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem.

Kromě bilaterálních otázek, jako je kupříkladu chystané uzavření dohody o vzájemném informování před plánovaným odpálením balistických střel, má Putin v Číně jednat také o mezinárodních problémech, jako jsou kontroverzní jaderné programy Severní Koreje a Íránu.