Ukrajina, která od roku 2014 čelí ruskému tlaku na východě země, nyní opět žádá Severoatlantickou alianci i Evropskou unii o konkrétní kroky, které by byly odpovědí na poslední incident v Azovském moři. V Kerčském průlivu tam na konci listopadu ruská vojenská plavidla zadržela tři ukrajinské lodě i s námořníky.

Lodní provoz ve strategické úžině u Ruskem anektovaného Krymu už byl částečně obnoven, Ukrajina a Západ ale Moskvu zatím marně vyzývají k propuštění lodí i posádek.

Ke zpřísnění sankcí nedojde

Ministři zahraničí zemí NATO už v úterý probírali praktické kroky, kterými může aliance pomáhat Ukrajině například s modernizací ozbrojených sil či se zvyšováním odolnosti vůči některým typům výzev. "Ukrajinská bezpečnost je do značné míry i naše bezpečnost, je to země přímo sousedící s Evropskou unií," upozornil dnes český ministr.

Nové iniciativy ale nynější schůzka NATO nepřinesla a ačkoliv Evropská unie zřejmě příští týden prodlouží své stávající sankce uvalené na Rusko kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi, zatím se nezdá, že by je hodlala zpřísnit. Diplomaté přitom uvádějí, že například Itálie se naopak snaží o jejich určité změkčení, především směrem k možným aktivitám malých a středních evropských firem v Rusku.

Petříček navštíví Kyjev

S Klimkinem dnes Petříček hovořil také o možném rozvoji vzájemných hospodářských vazeb. Země, která na konci listopadu z EU získala první půlmiliardu eur z nového balíku makrofinanční pomoci, má podle něj zájem o české zkušenosti s transformací ekonomiky.

Domluvili se také na Petříčkově možné návštěvě Kyjeva, uskutečnit by se měla někdy v příštím roce. EU i Ukrajina si v roce 2019 připomenou deset let programu Východního partnerství, který byl zahájen za českého předsednictví EU.