Podle ruské ambasády je české hodnocení zásahu proti demonstrantům jednostranné. "Nezaznamenali jsme v této souvislosti tolik \'ráznou\' reakci českého ministerstva zahraničí na zacházení místních úřadů s demonstranty v USA, Velké Británii či Francii," uvádí velvyslanectví.

Postup při registraci kandidátů ve volbách v Ruské federaci, praxe sbírání podpisů a jejich následného ověřování je podle velvyslanectví používán v mnoha státech, včetně zemí západní Evropy. "Vyzýváme naše české partnery, aby se zdrželi selektivního a předpojatého přístupu k problematice lidských práv," píše se v prohlášení ruského zastupitelského úřadu. Současně připomíná mezinárodní právní závazky České republiky týkající se nevměšování do vnitřních záležitostí cizích států, které jsou zakotveny například v Chartě OSN a Deklaraci zásad mezinárodního práva.

Lidé v centru Moskvy v sobotu demonstrovali proti zapovězení účasti opozičních kandidátů v zářijových volbách do moskevského zastupitelstva. Do protestu se lidé zapojili navzdory úřednímu zákazu a přes důrazné policejní varování.

Zabezpečení veřejného pořádku

České ministerstvo zahraničí na situaci v Moskvě zareagovalo v neděli na twitteru. "Jsme znepokojeni opětovným masovým zatýkáním pokojných demonstrantů v Moskvě," uvedla česká diplomacie. Ruské úřady vyzvala k respektování základních lidských práv a svobod.

Už na konci července reagovala česká diplomacie na jiný případ zadržení stovek lidí pokojně protestujících v Moskvě. Upozornila, že svoboda shromažďování je garantována mezinárodněprávními závazky, a proto lidem má být umožněno projevit svůj názor i tímto způsobem. Ruské velvyslanectví v Praze následně na webu uvedlo, že demonstrace měla nezákonný charakter a akce pořádkových sil byla namířena na zabezpečení veřejného pořádku. Také tehdy českému ministerstvu zahraničí vyčetla, že podobně nereaguje na případy použití síly proti demonstrantům v jednotlivých zemích Evropské unie.

Při první demonstraci 27. července policie zadržela přes tisíc lidí, při druhé minulou sobotu nejméně 600 osob. Celkem už podle agentury TASS padlo 109 administrativních trestů, soudy ale projednaly zatím jen polovinu případů. Dalším 400 lidem byly uloženy pokuty nebo veřejně prospěšné práce. Organizátorům nepovolených demonstrací hrozí tresty až patnáctiletého vězení.