"Zatímco pozornost mezinárodního společenství poutají boje na východě Ukrajiny, na Krymu dochází k eskalaci porušování lidských práv. Úřady pod různými záminkami pronásledují lidi, kteří se odvážili otevřeně kritizovat počínání Ruska na poloostrově," uvedla Julija Gorbunovová z HRW. Zpráva organizace se opírá o desítky rozhovorů s postiženými.

Zastrašování a pronásledování odpůrců ruské politiky, především z řad krymských Tatarů, se podle HRW často odehrává pod záminkami boje proti náboženskému extremismu nebo proti obchodu s drogami či zbraněmi. Lidé jsou nuceni se zříkat ukrajinského občanství pod hrozbou, že se stanou zahraničními běženci ve vlastní zemi, anebo budou prostě deportováni z poloostrova. Avšak podle ženevské konvence z roku 1949 mají okupační úřady zakázáno podnikat pokusy o demografické změny na okupovaném území či nutit místní obyvatelstvo přísahat věrnost okupantům, upozornila HRW.

Domovní prohlídky

"O tom, že jsou pronásledováni novináři a aktivisté, se dozvídám z televize a rádia," řekla ruskému servisu BBC Ljudmila Lubinová, kterou krymské úřady letos v červenci pověřily rolí úřední ochránkyně lidských práv. I vyjádření prokuratury podle ní potvrzuje, že se například odehrávaly domovní prohlídky, při kterých se pátralo po zakázané literatuře, avšak nakonec prý nikdo nebyl stíhán.

Lubinová připustila mizení lidí, avšak podle ní se takové případy za války stávají. "Zmizelo asi 800 lidí. Pátrá se po mnohem menším počtu, protože příbuzní předpokládají, že odešli bojovat na frontu apod. Pokud jde o mizení krymských aktivistů, je to samozřejmě strašné, avšak okolnosti vyšetřuje hlava republiky," dodala.

Tisková služba proruského vládce poloostrova Sergeje Aksjonova se ke zprávě HRW dosud nevyjádřila, prý pro nedostatek času.

Vraždy a únosy

Ukrajinská ochránkyně lidských práv Valerija Lukovská tvrdí, že krymští Tataři se jen do konce října stali terčem vážných útoků v nejméně dvou desítkách případů, včetně vražd a únosů. Pronásledování čelí i místní Ukrajinci, jak podle Lutkovské svědčí zavraždění dvou aktivistů a zmizení dalších tří.

Moskva popírá, že by Krym okupovala, a tvrdí, že poloostrov se stal součástí Ruska na přání místního obyvatelstva, ve své většině Rusů. Nepopírá už, že referendum o připojení poloostrova k Rusku se odehrálo "pod ochranou" ruských vojáků.