Už jen necelých šedesát dnů dělí Evropu a svět od nového kola zbrojení. To by byl moment, kdy by opět přišly ke slovu nejnebezpečnější jaderné zbraně, které byly kdy rozmístěny. Rakety krátkého a středního doletu.

Jejich instalováním ve střední Evropě, včetně tehdejšího Československa, vyvrcholily v osmdesátých letech závody ve zbrojení mezi tehdejšími supervelmocemi USA a Sovětským svazem. Nebezpečnost těchto zbraní spočívala ve velmi krátké, jen několikaminutové, době na reakci na případný, či domnělý jaderný útok druhé strany. Krátkost času na ověření informací výrazně zvyšovala možnost náhodného vzniku jaderného konfliktu.

Konfliktu, který by vedl ke katastrofálním následkům. Proto byly jaderné rakety krátkého a středního doletu první, na jejichž úplném odstranění se Spojené státy a SSSR na konci osmdesátých let dohodly. Smlouva INF, podepsaná mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v roce 1987, zavazovala obě strany k likvidaci ze země odpalovaných balistických střel a ze země odpalovaných střel s plochou dráhou letu s doletem 500 až 5500 km.

RUSKÁ HROZBA EVROPĚ

Jenže Rusko podle závěrů NATO z tohoto týdne dohodu masivně porušuje. USA uvádějí, že Rusko od poloviny minulého desetiletí vyvíjí, testuje a následně i rozmístilo systém označovaný jako SSC-8. „Dáváme Rusku poslední šanci, ale zároveň začínáme řešit, jaké důsledky z rozbití dohody vyplynou pro NATO,“ uvedl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo k tomu v úterý dodal, že USA za 60 dní spustí půlroční „výpovědní lhůtu“ smlouvy, pokud Rusko do té doby neuzná svou chybu. A nezačne ověřitelným způsobem její ustanovení znovu plnit. 

Rusové tvrdí, že tím, kdo smlouvu porušuje, jsou svými protiraketovými systémy v Rumunsku USA. Tyto antirakety podle Moskvy mohou nést i jaderné hlavice.

Kreml porušováním smlouvy INF neohrožuje ani tak USA, na jejichž území tyto rakety nedoletí. Ale Evropu, především země střední a východní Evropy, hlavně pak Pobaltí a Polsko.