Možnost výměny dnes popřela mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. „Podívali jsme se na zprávy médií týkajících se výměny Oleha Sencova odsouzeného z přípravy teroristického útoku v Rusku za ruské občany v americkém vězení. Tyto zprávy nás překvapily. Žádná taková dohoda se neplánuje. Jde o dezinformaci,“ řekla Zacharovová, kterou cituje státní agentura TASS.

„Washington však vyzýváme k propuštění našich občanů bez jakýchkoliv podmínek,“ dodala.

Ruský list Novaja gazeta s odvoláním na nejmenovaný zdroj blízký rozhovorům o výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou totiž dříve uvedl, že by Rusko mohlo Sencova vyměnit za obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, pilota Konstantina Jarošenka, který byl odsouzen za pašování drog, a špionku Marii Butinovou.

Novaja gazeta připomněla telefonický rozhovor, který vedli šéfové americké a ruské diplomacie Mike Pompeo a Sergej Lavrov v srpnu letošního roku. Pompeo totiž vznesl otázku vydání Sencova, zatímco Lavrov hovořil o „nedovoleném zadržení tří výše zmíněných ruských jedinců v amerických věznicích.“

Politický vězeň

Sencova zadržely ruské úřady v květnu 2014 a obvinily jej, že na Krymu, který Rusko anektovalo v březnu 2014, zosnoval teroristické spiknutí; Sencov a jeho společník se podle obžaloby pokusili podpálit dvě kanceláře v Simferopolu.

Sencov vinu nepřiznal, obvinění odmítal jako vykonstruované za pomoci zfalšovaných důkazů. Tvrdil, že jej agenti ruské tajné služby mučili, aby ho přiměli k doznání. Odsouzen byl k 20 letům v srpnu 2015 jako Rus, protože ruské občanství dostal automaticky "připojením" ukrajinského poloostrova k Rusku, ačkoliv anexi neuznává a považuje se za Ukrajince. Trest si odpykává na Sibiři.

Sencov ve věznici drží od poloviny května hladovku. Naživu je udržován kapačkami ve vězeňské nemocnici. Konec odmítání potravy podmiňuje osvobozením 64 ukrajinských politických vězňů v ruských věznicích, vlastní osvobození nežádá. Amnesty International označila proces, ve kterém byl režisér obviněn, za stalinistický.

K osvobození Sencova vyzvaly Rusko v minulosti i Evropská unie a Spojené státy. V Česku jeho propuštění společně s dalšími 60 vězněnými Ukrajinci žádali poslanci pěti opozičních stran. Dopis adresovali ruskému velvyslanectví v Praze. K výzvě se připojilo i ministerstvo zahraničí.