Ukrajinský prezident Petro Porošenko v pondělí podepsal návrh na vyhlášení válečného stavu. Opoziční poslanci následně obsadili řečnickou tribunu. Po několikahodinové debatě zákonodárci jeho návrh schválili, stav bude platit od středy po dobu 30 dnů. Platný bude v deseti ukrajinských oblastech, konkrétně v pobřežních a pohraničních regionech. Informovala o tom agentura Reuters.

Kerčská úžina spojuje Černé a Azovské moře a odděluje okupovaný Krym od Ruska. Tři ukrajinské lodě mířily z Oděsy do přístavu Mariupol, ruská pobřežní stráž je ale do těchto mezinárodních vod odmítla pustit.

Ukrajinský parlament také přijal rezoluci, která je adresovaná mezinárodním organizacím včetně OSN, Evropského parlamentu a národních parlamentů všech států světa. Ta vyzývá námořní mocnosti, aby do regionu Černého a Azovského moře vyslaly bojová plavidla s cílem odvrátit další ruskou agresi. Vyzývá také k vyhlášení nových sankcí proti Rusku a vyslání pozorovatelů do regionu. Rusko také podle ní musí uhradit způsobené škody a zajistit bezpečný návrat ukrajinským vojákům. 

Rusko si zhoršuje vztahy s USA

Podle Spojených států porušilo Rusko vážně suverenitu Ukrajiny, prohlásila to americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová na jednání Rady bezpečnosti OSN. Podle Haleyové je zabavení lodí Kyjevu „vážné porušení ukrajinské suverenity.“ Moskvu varovala, aby se dalších "arogantních" akcí vyvarovala.

Haleyová o problému jednala s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ministrem zahraničí Mikem Pompeo. „Prohlášení vyjadřuje znepokojení na nejvyšší úrovni,“ prohlásila. „Jak prezident Trump již několikrát řekl, Spojené státy by uvítaly normalizaci vztahů s Ruskem. Ale nezákonné akce jako je tato, to znemožňují,“ dodala Haleyová.

„Spojené státy nadále zachovají sankce proti Rusku kvůli Krymu. Další ruská eskalace záležitost pouze zhoršuje a podkopává pozici Ruska ve světě. Rusko si tím zhoršuje vztahy s USA a dalšími zeměmi,“ doplnila Haleyová.

Rusko se prý bránilo

Ruský zástupce při OSN Dmitrij Poljanskij ale obvinil Ukrajinu z provokací s tím, že incident plánovala. Podle něj si tím chtěl jen ukrajinský prezident Petro Porošenko získat popularitu před prezidentskými volbami příští rok v březnu. „Je to jasné, organizuje provokace a znovu vinní Rusko ze všeho,“ prohlásil ruský zástupce. Podle něj se Rusko bránilo.

Od roku 2014, kdy Rusko Krym anektovalo, se všech 15 členů RB OSN sešlo již mnohokrát. Kvůli Rusku, které má jako jeden z pěti stálých členů právo veta, nebylo dosud možné přijmout žádné společné opatření.

Tweet: Video z incidentu


Všech 24 ukrajinských námořníků, které Rusové zajali, budou podle Moskvy postaveni před soud, jelikož prý nelegálně překročili hranici do Ruska. Souzeni by mohli být již v úterý. Podle agentury TASS je již vyslechla ruská tajná policie. Ta tvrdí, že mezi posádkou jsou ukrajinští tajní agenti.

Ruskou agresi odsoudil i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), podle něj je české ministerstvo zahraničí je eskalací napětí silně znepokojeno.

 

Azovské moře - Nová fronta?
List Kyjev Post a The Daily Signal již letos v létě informovaly o tom, že Rusko otevřelo novou frontu v ukrajinském konfliktu. Po čtyřech letech trvání války výrazně posílilo svou přítomnost na moři.

Psychický efekt války zůstával víceméně na Donbase, který je vzdálen na ukrajinském východě. Toto léto ale Rusko posílilo svou přítomnost v černomořském přístavu Azov nacházejícím se v Rusku nedaleko hranic s Ukrajinou. Ruské lodě odkud můžou kontrolovat až 80 procent ukrajinského exportu přes Černé moře, uváděly listy koncem srpna.

„Ruské akce se snaží zabránit námořnímu obchodu a jsou dalším příkladem kampaně vedoucí k podkopávání a destabilizaci Ukrajiny. Naprosto tím ignorují mezinárodní normy,“ komentovala v srpnu tehdejší sitauci mluvčí americké ministerstva zahraničí Heather Nauertová.

„Vyzvali jsme Rusko, aby přestalo obtěžovat naši mezinárodní dopravu v Azovském moři a v Kerčské úžině,“ dodala pro The Daily Signal.

V květnu Rusové otevřeli most přes Kerčskou úžinu spojující Krym s pevninským Ruskem. Tato úžina spojuje Azovské a Černé moře. Rusové v srpnu omezili tonáž lodí, které tudy můžou projíždět. Tvrdí, že je to kvůli mostu. Ruská vojenská plavidla v létě zastavily 16 ukrajinských lodí a způsobily zpoždění stovek dalších.

Ohrozily tím dopravu z ukrajinského přístavu Mariupol. Její objem během léta poklesl o 15 procent. Ohrožen je i přístav Berďansk, kde přeprava poklesla o jednu třetinu. Rusko se tak snaží o blokádu ukrajinských přístavů, dodává The Daily Signal. 

 "Jedná se o pokračování agrese, kterou prováděli na Krymu a na Donbasu," vysvětluje ukrajinský diplomat Oleksandr Khara v rozhovoru pro ukrajinskou agenturu Hromadske International. "Chtějí tím zamezit zásobování ukrajinských přístavů," dodal. 

Podle průzkumů se v Azovském moři nacházejí velká ložiska ropy a zemního plynu, která dosud netěžila ani jedna ze stran.

Mapa Azovského moře s Kerčským průlivem.