Podle mluvčího ruských vyšetřovatelů Vladimira Markina se stíhání kromě Poltoraka týká také náčelníka generálního štábu ukrajinské armády či velitelů pozemních sil a národní gardy. Ukrajinci jsou rovněž stíháni za používání zakázaných válečných prostředků a metod.

„Všichni vydávali zločinné rozkazy svým podřízeným z řad ozbrojených sil Ukrajiny a národní gardy k nasazení těžkých zbraní s vysoce destruktivními účinky ke zničení civilní infrastruktury a obcí (povstalecké) Doněcké lidové republiky, jakož i k úplnému či částečnému vyhlazení národnostní skupiny ruskojazyčných osob včetně nezletilých," řekl mluvčí.

Konflikt v Donbasu

Od propuknutí konfliktu v Donbasu v dubna 2014 více než milion Ukrajinců uprchl do Ruska, kde asi 400.000 uprchlíků požádalo a azyl a dalších 200.000 o ruské občanství. Na počínání Kyjeva bylo u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku podáno 2722 žalob, dožadujících se celkem 120 milionů eur (asi 3,2 miliardy Kč) jako odškodnění, poznamenal Markin.

Ukrajinský generální prokurátor Jurij Lecenko 22. srpna oznámil, že ruský ministr Sergej Šojgu se dopustil těžkých zločinů proti bezpečnosti ukrajinského státu a normám mezinárodního práva. Zatykače vydaly ukrajinské soudy i na několik dalších ruských federálních a regionálních činitelů. Činí je odpovědnými z okupace a anexe ukrajinského Krymu a z podněcování násilností, jichž se proruští separatisté dopouštějí na východě Ukrajiny.

Válečné škody

Ruští armádní činitelé jsou podle ukrajinské prokuratury odpovědni za smrt víc než 2000 ukrajinských vojáků a za válečné škody ve výši 1,3 bilionu ukrajinských hřiven (1,2 bilionu korun).

Vyšetřování Šojgua a jeho kolegů, z velké míry formální a symbolické, zahájila ukrajinská justice podle dostupných informací už předloni v létě. Lucenko prohlásil, že prokurátoři připravují i obvinění nejvyšších ruských představitelů Vladimira Putina a Dmitrije Medveděva.

Rusko, které samo zahájilo stíhání řady ukrajinských politiků kvůli údajné podpoře extremismu a terorismu, obvinění Kyjeva odmítá. Šéf krymské okupační správy Sergej Aksjonov je označil za „klauniádu".

Konflikt na východě Ukrajiny si podle odhadu OSN vyžádal více než 9500 mrtvých – ukrajinských vojáků, proruských separatistů i civilistů.