Zatímco historici a vyšetřovatelé stránku po stránce odkrývají další okolnosti smrti Mikuláše II. a jeho rodiny, v uralském městě Jekatěrinburg, kde k vraždě došlo, probíhá festival „Carské dny“ k příležitosti 90. výročí vraždy panovníka.

Jeho hlavní událostí je úterní zasedání Všeruského národního koncilu, jež má pomoct v hledání cesty, jak se vypořádat s tragédií noci 17. července 1918.

„Ty roky se pro náš stát staly momentem rozkolu, odtržení od tradic, ztrátou morálních směrnic. Když mluvíme o červencových událostech 1918 v Jekatěrinburgu, truchlíme za všechny oběti kruté epochy,“ prohlásil předseda dolní komory ruského parlamentu Boris Gryzlov v průběhu koncilu.

K smrti Mikuláše, jeho ženy a dětí přitom nemuselo vůbec dojít. Bělogvardějci vzdorující bolševikům spolu s jednotkami československých legionářů vytlačili z Jekatěrinburgu „rudé“ jen několik dní poté, co bolševický velitel Jakov Jurovský dal povel popravčí četě k zastřelení carské rodiny, jejich lékaře a tří sluhů.

O své životy přišli v domě architekta Ipaťjeva poblíž Jekatěrinburgu, kde strávili téměř tři měsíce svého života v domácím vězení.

Téma vyvraždění Romanovců bylo pro sovětské Rusko tabu.

Teprve v roce 1991, až po rozpadu Sovětského svazu, byla jejich těla vykopána z dolu Ganina Jama poblíž Ipaťjevského sídla. O pohřebišti se však vědělo již koncem 70. let.

Ostatky dvou dětí Mikuláše, kněžny Marie a malého Alexeje, však mezi nimi chyběly. Před rokem je však vyšetřovatelé objevili v nedalekém močálu a po několika analýzách DNA je odborníci prohlásili za pravé.

To však překvapivě zpochybňují sami panovníkovy příbuzní, včetně kněžny Marie, jež se prohlašuje za hlavu Ruského imperátorského domu.

„Nemáme zatím žádné důvody uznat, že nalezené ostatky patří právě členům carské rodiny, stejně tak, jako to nemůžeme tvrdit ani ohledně ostatků nalezených v 70. letech,“ citovala agentura Ria šéfa carské kanceláře Alexandra Zakatova.

Žijící Romanovci i přes své pochybnosti již řadu let neúspěšně usilují o rehabilitaci Mikuláše a jeho rodiny. Podle ruského práva se však nejednalo o politickou popravu, ale o úkladnou vraždu s politickým kontextem.

Ostatky popravených členů carské rodiny byly znovu pochovány v roce 1998 v Petropavlovské pevnosti v Petrohradu, obřadu se tehdy zúčastnili i kněžna Marie a další příslušníci rodu Romanovců.

Ruská církev prohlásila Mikuláše, jeho ženu Alexandru a děti za svaté mučedníky.