„Rehabilitace se týká jen obětí, které nebyli formálně odsouzeny, což v tomto případě neplatí“ vysvětlila na čtvrtečním projednávání státní zástupkyně Inessa Kovalevskaya a dodala, že při vyšetřování se neobjevily žádné oficiální dokumenty z nichž by vyplívalo, že vražda byla politicky motivována. „A to je důležitější než paměti očitých svědků,“ uvedla. V podstatě tak zopakovala znění rozsudku: Šlo o úkladnou vraždu, ne o politickou čistku.

S tím právní zástupce potomků carské rodiny German Lukyanov nesouhlasí. „Ten rozsudek je nezákonný. Popírá, že bolševici porušili práva Nikolaje, jeho ženy a pěti dětí, což je absurdní, “ uvedl.

Rodina Nikolaje II. byla v době revolučních nálad v roce 1918 převezena do Jekatěrinburgu a ubytována v Ipatijevově domě. 16. července byli spolu se čtyřmi zaměstnanci domu odvedeni do sklepních prostor a skupinou jedenácti dozorčích zastřeleni. Podle výpovědí svědků a některých zadržených byla jejich těla rozsekána, pálena a nakonec vhozena do staré šachty.

Když pak bylo místo prohledáváno, nalezené části kostí nebylo ani možné identifikovat. Posoudit se dal jen původ oděvních součástek a šperků. Ostatky byly prohlášeny za pravé a v roce 1998 byly slavnostně uloženy v Petrohradě. Aktu se účastnil i tehdejší prezident Boris Jelcin, který oznámil, že se tak Rusko snaží odčinit hříchy minulosti.

Právní zástupci potomků však požadují, aby byla carská rodina oficiálně zařazena mezi oběti politických represí protože rozkaz k vraždě vydal Lenin, Trocký a Sverdlov. Ruské soudy to odmítají. Jediné, k čemu zatím ve věci došlo, byla kanonizace ze strany ruské pravoslavné církve. Advokátovi Germanovi Lukyanovi to ale nestačí: „Pokud to bude nutné, obrátíme se na Evropský soud pro lidská práva.“