Jediné, na čem se včera nejvyšší představitelé států EU v Bruselu shodli, bylo přislíbení další pomoci Tbilisi, opětovné odsouzení Moskvy a prohlášení, že jednání o nové partnerské smlouvě s Ruskem se odkládá do té doby, než ruské jednotky opustí gruzínské území.
Kreml už dal ale dávno opakovaně najevo, že mu na dohodě s unií nezáleží.

„Je jasné – ve světle posledních událostí – že nemůžeme pokračovat dál, jako by se nic nestalo,“ snažil se předseda Evropské komise José Manuel Barroso dodat na důrazu rozpačitému závěru mimořádného bruselského summitu.

O tom, zda Rusko skutečně plní závazky mírové dohody s Gruzií, se pojede do Moskvy příští pondělí osobně ujistit francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země právě unii předsedá. On také jeho prosazení vyjednal.

„Budeme po Rusku požadovat, aby náš šestibodový plán do puntíku dodrželo,“ prohlásil včera Sarkozy.

Plané hrozby

Smlouva mezi EU a Kremlem, o níž se má jednat 15. až 16. září v Bruselu, by měla především určit příští podobu energetické a obchodní spolupráce mezi unií a Ruskem. Moskva se však toho, že by neměla ropu a plyn komu prodat, neobává.

„My tato jednání o nové dohodě nepotřebujeme tolik jako Evropská unie,“ zopakoval stanovisko Kremlu ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov, citovaný agenturou Reuters.

Tvrdá opatření vůči Rusku přijely včera do Bruselu prosadit hlavně pobaltské státy, Polsko, Švédsko a Velká Británie. Britský premiér Gordon Brown ještě v neděli vyzval k zásadnímu přehodnocení vztahů s Moskvou. Neuspěl.

Proti sankcím byly především Francie, Itálie a Německo.

Ruské kroky

Právě německá kancléřka Angela Merkelová včera přinesla překvapivou zprávu, že Moskva je ochotna stáhnout své jednotky na pozice, ve kterých byly před vypuknutím konfliktu 7. srpna. Podle Merkelové to uvedl ruský prezident Dmitrij Medveděv v nedělním telefonickém rozhovoru se Sarkozym.

Miliónová ruská armáda překročila hranice Gruzie poté, co Tbilisi zaútočilo na separatistickou Jižní Osetii. Rusové během několika dní „osvobodili“ jak Jižní Osetii, tak Abcházii, další odštěpeneckou oblast Gruzie, a pokračovali v tažení dál směrem na Tbilisi.
Volání o pomoc prozápadní vlády Michaila Saakašviliho nakonec vedlo k příměří prosazenému jménem EU prezidentem Sarkozym.
Boje sice do týdne utichly, ruské jednotky ale zatím navzdory uzavřené dohodě zůstávají dál v Abcházii i Jižní Osetii. Podle Moskvy jde ovšem o mírové síly, jež mají zabránit další genocidě Jihoosetinců ze strany Gruzie.

Vlády v odštěpeneckých provinciích obratem zúročily podporu Moskvy a vyhlásily nezávislost na centrální vládě v Tbilisi. Kreml neváhal a Rusko ji vzápětí, jako jediná země, nehledě na mezinárodní odsouzení 26. srpna uznala.