Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na podrývání Ruska jde prý více peněz

MOSKVA - Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek nepřímo obvinil západní státy, že financováním opozičních hnutí se vměšují do politického procesu v Rusku.

26.4.2007
SDÍLEJ:

Ruský prezident Vladimir Putin nepřímo obvinil západní státy.Foto: REUTERS/Alexander Natruskin

Ve svém vystoupení před poslanci obou komor parlamentu řekl, že objem peněz ze zahraničí určených k vměšování do vnitřních záležitostí Ruska v poslední době vzrostl. Putin zároveň zklamal očekávání některých pozorovatelů, kteří doufali, že naznačí, koho by si představoval jako svého nástupce.

"Myslím, že bychom zde společně neměli hodnotit vlastní činnost a vystupovat s politickou závětí je pro mne předčasné," řekl Putin, který už podle ruské ústavy nesmí v příštích prezidentských volbách v roce 2008 kandidovat. Zdůraznil ale, že příští rok výroční zprávu přednese už jiný prezident.

Rusko podle Putina čeká letos nejdůležitější politická událost, kterou budou v prosinci parlamentní volby a po nich příští rok v březnu volby prezidentské. Putin připomněl tvrzení řady ruských činitelů, kteří si v minulých měsících stěžovali na pokusy západních zemí ovlivňovat politický proces v Rusku financováním opozice.

Ze zahraničí proudí do Ruska velký objem peněz určený na vměšování do vnitřních záležitostí Ruska, řekl Putin. "Jsou lidé, kteří umně využívají pseudodemokratickou frazeologii a chtěli by vrátit nedávnou minulost. Jedni proto, aby mohli tak jako dříve beztrestně rozkrádat společné národní bohatství, obírat lidi i stát, druzí proto, aby zbavili náš stát ekonomické a politické samostatnosti," upozornil Putin. O jaké peníze jde a z jakých zemí pocházejí, ale konkrétněji neuvedl.

Putin také navrhl úpravy v ruských zákonech, které by tvrději potíraly extrémistickou činnost. "Kdosi se neštítí těch nejšpinavějších technologií, snaží se podnítit v naší mnohonárodní demokratické zemi nacionální a mezikonfesní nenávist," prohlásil ruský prezident.

Ruská policie v poslední době tvrdě zasahuje proti účastníkům opozičních demonstrací ve velkých ruských městech. Protesty pořádá radikální neparlamentní opozice spojená v hnutí Jiné Rusko. Tvrdé zákroky proti protestujícím odsoudily některé západní vlády.

"Podíváme-li se do minulosti, tak se ještě v době kolonialismu mluvilo o takzvané civilizační roli států-kolonizátorů," poznamenal Putin. Podle něj jsou nyní podobným způsobem využívány "demokratizátorská hesla, ale cíl je stejný: zisk jednostranné převahy, vlastní výhody a zajištění vlastních zájmů".

Putinův projev v Kremlu vyslechli kromě ruských poslanců a senátorů i pozvaní hosté, včetně členů vlády, významných soudců a vysokých církevních hodnostářů. Putin v úvodu projevu vyzval přítomné k minutě ticha na památku prvního ruského prezidenta Borise Jelcina. Později při projevu navrhl zřízení prezidentské knihovny, která by nesla Jelcinovo jméno. Putinův projev trval hodinu a 14 minut.

Volby do Státní dumy, které se mají konat na počátku prosince, podle Putina prokážou míru podpory ruské společnosti pro současnou politiku Kremlu. "Fakticky bude řešena otázka o kontinuitě státní politiky," vysvětlil. Na novém parlamentu pak podle něj bude záviset splnění strategických plánů Ruska, tedy zformování funkční občanské společnosti, efektivního státu zajišťujícího bezpečnost občanů, vznik svobodného a sociálně odpovědného podnikatelského stavu, ale i modernizace armády a bezpečnostních sil.

Nové volební zákony, podle kterých budou Rusové své zástupce vybírat, podle ruského prezidenta umožní opozici rozšířit své zastoupení v zastupitelských orgánech státu. Volby se budou konat poprvé proporčním způsobem, připomněl ruský prezident. "Jsem přesvědčen, že nová podoba voleb nejenže posílí vliv stran na formování demokratického státu, ale bude také podporovat konkurenci mezi nimi a v důsledku i upevňovat a zlepšovat kvalitu ruského politického systému," prohlásil Putin. Změny volebních zákonů, které byly zavedeny za jeho vlády, ale ostře kritizují ruští ochránci lidských práv i některé menší politické strany.

Hlavu Ruska prý těší vzrůstající počet uživatelů internetu v Rusku, to má podle něj dobrý vliv na kvalitu ruské demokracie. Počítačovou síť už používá okolo 25 milionů ruských občanů. Podle Putina vzrůstá i počet registrovaných tiskovin a elektronických médií a rozšiřuje se tak ruský informační prostor. Putin také chválil rozvíjející se ruskou občanskou společnost. Putinovi kritici ale upozorňují, že ruské úřady staví velké administrativní překážky do cesty těm nevládním organizacím, které nepodporují oficiální kremelskou linii.

V ekonomické části projevu mluvil hovořil o nutnosti posílit ruskou dopravní infrastrukturu a modernizovat průmysl. Vzniknout by například mělo státem silně podporované odvětví zabývající se nanotechnologiemi. Putin také navrhl vznik velké korporace, která by zastřešovala ruskou jadernou energetiku.

26.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jednání Poslanecké sněmovny
AKTUALIZUJEME
16 33

Sněmovna si volí předsedu. Šéfem imunitního výboru se stal komunista

Jana Nečasová
AKTUALIZOVÁNO
29 8

Vinna. Nečasová zneužívala Vojenské zpravodajství, dostala dva roky podmíněně

Konec modelky: chtěla slávu, skončila ve vězení

Místo světových přehlídkových mol vězení. Takový osud potkal modelku Sarah CH. (24 let) z Karvinska, kterou ve středu Krajský soud v Ostravě poslal na pět a půl roku za mříže.

AKTUALIZOVÁNO

Člen ANO převedl pozemky na tchýni, městská firma je pak koupila za pětinásobek

Opoziční politici z ODS upozornili na další podezřelé nákupy městské akciové společnosti Služby města Pardubic. Ty měly v roce 2016 nakoupit za více než pět milionů korun lesní pozemky u Černé za Bory, které pouhý rok předtím koupil v dražbě člen představenstva SmP a štědrý přispěvatel hnutí ANO Karel Hron za 959 tisíc. ANO přitom vede radniční koalici. 

Opilí bratři dostali za napadení muže v metru podmínku

/VIDEO/ Bratři Miloslav a Jaroslav Smetanovi (24 a 22 let) napadli letos v červnu cestujícího v metru, který je upozornil na neslušné chování. U soudu za to dostali osmnáctiměsíční podmínku s odkladem na tři a půl roku.

Mladič je vinný z válečných zločinů v Jugoslávii, dostal doživotí

Generála bosenskosrbské armády Ratka Mladiče uznal Mezinárodní trestní tribunál vinným za zločiny spáchané během války v bývalé Jugoslávii v letech 1992 až 1995. Za své činy dostal doživotí. Vynesení rozsudku se protáhlo kvůli Mladičovým údajným zdravotním problémům. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT