Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Starý hladomor stále rozděluje Rusy a Ukrajince

Moskva – Rusko a Ukrajina jsou na kordy. Může za to nejen odpor Rusů vyvolaný ukrajinskou snahou o vstup do Severoatlantické aliance a Evropské unie, ale i sporné téma hladomoru, který postihl obyvatele někdejšího Sovětského svazu na počátku 30. let.

16.7.2008
SDÍLEJ:

Podle ruského prezidenta Dmitrije Medveděva je snaha Ukrajiny prohlásit hladomor ze 30. let za genocidu řízenou z Moskvy jen amorální politickou hrou. Foto: Reuters

Amorální obvinění

Své mlčení ohledně hladomoru prolomil v úterý ruský prezident Dmitrij Medveděv.
Toto téma nedávno projednával Štrasburk. Uznat hladomor z let 1932 až 1933 za genocidu pouze ukrajinského národa však Parlamentní shromáždění Rady Evropy odmítlo.

„Tato obvinění jsou amorální a politicky cílená,“ citovala slova šéfa Kremlu agentura Interfax.

Kyjev již několik let žádá Rusko, aby uznalo, že se Sovětská vláda vyvoláním hladu dopustila na Ukrajincích genocidy. Obzvlášť citlivé je toto téma pro ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka. Řada ruských politologů se dokonce domnívá, že je otázka ukrajinského hladomoru jedním z ústředních ideových základů jeho vlády.

Ukrajinská hlava státu tvrdí, že národní tragédií nepřežilo minimálně deset milionů lidí. Někteří ukrajinští historici se však přiklání k mírnějšímu číslu kolem tří milionů obětí.

Genocida ze zákona

„Hladomor v letech 1932 – 1933 na Ukrajině je genocidou ukrajinského národa,“ stojí v zákoně, který odhlasoval ukrajinský parlament již na podzim roku 2006 a tím umožnil trestně stíhat každého, kdo by s touto myšlenkou chtěl na Ukrajině veřejně polemizovat.

V březnu letošního roku uměle vyvolaný hlad etnicky zaměřený na Ukrajince uznalo Lotyšsko, stalo se tak jednou z 15 dalších zemí sdílejících v této otázce ukrajinský postoj.

Rusko však proti tomu opakovaně protestovalo, tvrdí totiž, že hladomor způsobený bolševiky nebyl namířen pouze proti Ukrajině a tvrdě postihl jak Rusy, tak další oblasti Sovětského svazu.

Tragédie ze 30. let postihla Sovětský svaz po masovém vyvlastňování rolníků a drancování statků pod taktovkou Lenina. V represích pokračoval i jeho nástupce Josif Vissarionovič Stalin. Své vesnice musely opustit tisíce Rusů, v „rozkulačování“ pokračovali bolševici i na Ukrajině a v dalších oblastech SSSR.

Autor: Alina Artjušenko

16.7.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Říha, Pražská strojírna

Exředitel Pražské strojírny bral 10 let plat na neplatnou smlouvu

Christian Lindner, šéf FDP
18

Opoziční smlouva v Německu? Sociální demokraté uvažují o CDU

AUTOMIX.CZ

Tesla každou minutu prodělá 170 tisíc korun. A někteří už věští datum konce

Zakladatel Tesly Elon Musk je sice vizionář se snahou zachránit planetu, ale podle některých není právě ukázkovým prototypem schopného byznysmena. Myslí si to přinejmenším Bob Lutz, který má v automobilovém průmyslu desítky let zkušeností.

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Odejde z Moravského krasu? Rys Kryštof se poohlíží po samici

Rys Kryštof možná odejde z Moravského krasu. Obávají se toho zoologové, kteří šelmu dlouhodobě sledují. „Blíží se zima, což je u rysů období říje. Samci si hledají partnerku. V Krasu ale žádná samice není. Může se ji proto vypravit hledat,“ vysvětlil zoolog z Mendelovy univerzity v Brně Martin Duľa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT