Uvedl to v neděli ruský deník Izvestia. S největší pravděpodobností se jedná o onu „adekvátní vojenskotechnickou reakci“ Ruska, o níž zastřeně mluvil ruský prezident Dmitrij Medveděv poté, co Česko v první polovině července podepsalo se Spojenými státy smlouvu o americké protiraketové obraně.

„Zatímco oni teprve budují své systémy protiraketové obrany v Polsku a Česku, naše strategické bombardéry již přistávají na Kubě,“ citoval ruský deník nejmenovaný „vysoce postavený zdroj“.

Další zdroj přímo ze štábu ruského vojenského letectva potvrdil, že takový dialog Rusko s Kubou vede.

„Podobné rozhovory probíhají, ale zatím zůstává pouze u nich. Zároveň ale nemohu tvrdit, že za těmito informacemi nestojí nic reálného,“ naznačil deníku zmíněný zdroj.

Stavět své základny se však Rusové na Kubě nechystají a zemi s největší pravděpodobností využijí pouze k tankování. Zatím zde však doplňují palivo jen ruská vojenská dopravní letadla.

„V případě přijetí příslušného politického rozhodnutí, bombardéry Tu-160 a Tu-95MS můžou natankovat na jednom z kubánských letišť,“ uvedla ruská zpravodajská agentura Interfax, která se také odvolává na slova „informovaného vojensko-diplomatického zdroje v Moskvě“.

Ten navíc zpravodajům Interfaxu sdělil, že ruští specialisti již kubánská letiště obhlédli a posoudili jejich technickou způsobilost.

Informaci o údajných plánech letectva na Kubě, s níž přišla média, však ruské ministerstvo obrany popírá. Agenturu Reuters upozornilo zároveň na to, že pod článkem v Izvestiích se autor podepsal falešným jménem a navíc neuvedl jmenovitě svůj informační zdroj.

Šéfredaktor deníku Vladimir Mamontov si však za prací svých podřízených stojí. Podle jeho slov redaktoři, kteří na článku pracovali, použili pseudonym kvůli vlastní bezpečnosti.

Rusové ostře vystupují proti stavbě amerického protiraketového systému ve střední Evropě. Moskva opakovaně vyhrožovala odvetou v případě, že Spojené státy nebudou brát na její obavy ohled.

Stále obavy z NATO

Chystají-li se Rusové skutečně zpět na Kubu, může se jednat nejen o reakci na americký radar v Brdech a střely v Polsku, ale i strach Ruska z NATO. O vstup do Severoatlantické aliance totiž stojí bezprostřední ruští sousedé Ukrajina a Gruzie.

Kuba se v minulosti již jednou postavila mezi mocenské zájmy Spojených států a Ruska. Na žádost Fidela Castra umístilo Rusko v roce 1962 na Kubě své rakety schopné nést jaderné hlavice. To však vyvolalo tvrdou protiakci USA.

Přestože byla nakonec karibská krize zažehnána, na Kubě za časů studené války vybudovali sovětší vojáci rozsáhlou vojenskou infrastrukturu včetně špionážní stanice provádějící odposlechy.

Předchozí ruský prezident a současný premiér Vladimir Putin na podzim 2001 nařídil armádním expertům, aby tuto ruskou výzvědnou stanici u kubánské Havany definitivně uzavřeli. Loni v srpnu však letectvu poručil, aby obnovilo kontrolní lety bombardérů kolem planety, které sovětské letectvo provádělo během studené války.