Ruské úřady ho po vystoupení z dubna 2013 nejprve začaly trestně stíhat kvůli vyzrazení státního tajemství, poté přišel o práci ve státním přísně střeženém jaderném středisku Sarovo a nyní zřejmě skončí za mřížemi. O uvalení dvouměsíční vazby na vědce rozhodl ruský soud v noci na dnešek. 
V případě odsouzení by mu však mohl hrozit až dvacetiletý trest, pokud soud jeho čin posoudí jako vlastizradu.

Zatímco úřady Golubjeva viní ze zveřejnění citlivých údajů, vědcův obhájce Jevgenij Gubin tvrdí, že referát věnovaný výbušninám byl jen syntézou fakt, která se v odborné literatuře objevila už na konci 80. let minulého století. Nynější vazba je podle vyšetřovatelů důsledkem toho, že ruský vědec nedodržel svůj závazek, že se bude zdržovat ve svém bytě v Nižném Novgorodu a že se nebude vyjadřovat k vyšetřování.

Návrat studené války

Vedení mezinárodního semináře New Trends in Research of Energetic Materials (NTREM), kde inkriminovaný příspěvek zazněl, nechce 
o případu příliš mluvit. „Vzhledem k mému postavení v seminářích NTREM bych mohl zavřít ruským kolegům dveře na tato vědecká setkání," řekl regionálnímu Deníku předseda semináře Svatopluk Zeman. Jeho kolegyně Taťána Pivina z Institutu organické chemie, která se semináře v Pardubicích pravidelně zúčastňuje, ale tvrdí, že ruští vědci se po Golubjevovu zatčení mohou sami bát přijet.
„To by byla katastrofa. 
V Rusku nemáme v tomto odvětví prostředí, které by objektivně prověřovalo kvalitu prací a tuto mezeru seminář 
v České republice vyplňuje," řekla vědkyně Radiu Svobodná Evropa.

Dodala přitom, že Golubjev měl s tajnou službou opakované problémy už předtím, než v roce 2013 zveřejnil svůj referát. „Letěli jsme s kolegy na seminář do Česka, když jsme viděli Vladimira Golubjeva. Vypadal ztraceně. Ukázalo se, že mu policie zabavila počítač. Zmeškal letadlo a počítač zpátky nedostal. Bylo to jakoby se vrátila studená válka," vylíčila Pivina incident z běloruského letiště v Minsku.

Golubjev byl přesvědčený, že zadržení iniciovala ruská tajná služba FSB. Obrátil se proto na tamní úřady, ale odpovědi se nedočkal. Vědec, který v Sarovu pracoval od roku 1975 a publikoval na tři stovky odborných článků, tvrdí, že čelí soustavné šikaně už řadu let.
Nynější události mají podle něj svůj prvopočátek už v roce 1986, kdy měl konflikt se svým nadřízeným. Problémy mu prý působí jeho „neochota podrobit se tyranii a vydírání."

Špionománie jako zastrašovací taktika

Jaderný komplex v Sarově (dříve Arzamas-16), kde donedávna pracoval, je místem, kde se už od sovětských dob vyvíjejí a kompletují jaderné zbraně. Cizinci mají vstup do města zcela zapovězen, Rusové jsou vpouštěni jen na zvláštní povolení.

Golubjovův případ není úplně ojedinělý. Podobných procesů v Rusku přibylo po zpřísnění zákonů v roce 2012, které obvinění z vlastizrady a špionáže usnadnily. Novela se však začala tvrději uplatňovat až s vyostřením ukrajinské krize. Některá ruská opoziční média mluví o „špionománii".

Pozornost přitáhl zejména případ matky sedmi dětí Světlany Davidovové ze Smolensku, která strávila několik měsíců ve vazbě poté, co volala na ukrajinskou ambasádu, že k hranicím míří kolony ruských vojáků.

Od té doby následovala série dalších obvinění, za mřížemi skončil mimo jiné námořník tankeru či bývalý agent FSB, který po rozkolu 
s nadřízenými pracoval pro pravoslavnou církev.

„Má to lidem vyslat signál, aby byli v kontaktu s cizinci co nejopatrnější," řekl listu The Moscow Times expert na ruské bezpečnostní služby Andrej Soldatov. Zatčení Davidovové podle něj bylo „testem" nové zastrašovací taktiky FSB.