Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ruskými dějinami se prolínají i proměny ruské jolky

Moskva – Bývaly v Rusku časy, kdy se stromeček zdobil už o Vánocích, ale taky chvíle, kdy byl potírán a zakazován, aby se nakonec stejně stal symbolem vítání Nového roku, dodnes největšího svátku od Kamčatky po Kaliningrad.

31.12.2011
SDÍLEJ:

Tradiční ruská "jolka" zdobí Rudé náměstí v Moskvě. V pozadí nalevo je chrám Vasilije Blaženého.Foto: ČTK

Spletitou historii vánočních a novoročních „jolek“ za komunistických dob nyní přibližuje výstava v Historickém muzeu na moskevském Rudém náměstí.

Historie ruských stromečků čítá už více než tři století. Do Ruska je „přesadil“ car Petr I., který dekretem z 20. prosince 1699 rozhodl, že Nový rok se už nebude slavit 1. září, ale 1. ledna, a to i s chvojím a stromky. Ty však byly nainstalovány jen na veřejných místech. Ale po Petrově smrti stromky sloužily už jen k označování výčepů. Rusy strhl až příklad domácností německých přistěhovalců v Petrohradu a zhruba od roku 1840 se zmínky o vánočních stromcích už pravidelně objevují v ruské literatuře a korespondenci.

„Stromeček si ve 20. století prožil docela tragický příběh. Potírali ho, zakazovali,“ říká autorka výstavy Natalija Čevtajkinová. „Bolševici ve 20. letech minulého století, kdy vedli tažení proti víře, označili stromek za náboženský přežitek. To je o to směšnější, že v 19. století byla právě pravoslavná církev odpůrcem stromečků. Když vypukla první světová válka, zakázala jej jako zvyk německých nepřátel,“ vysvětluje. Ale nehledě na příkazy z kazatelen si i vojáci v zákopech stromečky dál zdobili.

Po bolševických zákazech další zlom přišel 28. prosince 1935, kdy se v komunistickém deníku Pravda objevil článek kandidáta politbyra komunistické strany Postyševa, požadujícího vrátit „jolku“ dětem.

Následovala blesková rehabilitace. Už o pár dní později se vánoční ozdoby znovu objevily na pultech obchodů a Nový rok 1936 se už slavil se stromečky, podle instrukcí mládežnické organizace Komsomol. Pokyny shora byly nutností. „Všichni se ještě báli, vždyť ještě o rok dříve se za oslavy mohlo vyletět z práce,“ konstatuje historička.

Veselice okolo stromečků se ale za sovětských dob soustřeďovaly na Nový rok a do pozadí se zatlačovaly Vánoce, chápané jako náboženský svátek. „Betlémská hvězda se stala pěticípou,“ konstatuje kurátorka, „i stromky se měly stát propagandisty a agitátory sovětské moci.“

Vánoční ozdoby tak kromě tradičních hříbků, zvířátek či ovoce dostaly i podobu rudoarmějců, aut, hvězd, polárníků, letadel, později raket a kosmonautů. Do módy se dostali i lední medvědi či cirkusoví akrobaté.

První vánoční koule se dělaly z tlustého skla, jako lahve na šampaňské, hojné byly i předělávky z rozbitých žárovek. Jako hlavní materiál však převládala lepenka a vata, jako v carském Rusku, kam se skleněné ozdoby dovážely z Německa. Ale stromky už bez úhony přečkaly i druhou světovou válku. I za nejtěžších chvil války moskevské fabriky kromě válečných potřeb vyráběly i ozdoby. Pohlednice se stromečkem – ten hlavní v celé zemi stával v Kremlu – vyzývaly vojáky k udatnosti na frontě.

Po Stalinově smrti přišly do módy ozdoby ve tvaru kukuřice, tolik milované sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem. Za časů jeho nástupce Leonida Brežněva se originalita vytratila, zato se dovážely ozdoby z východního Německa a bývalého Československa. V mnoha rodinách se dodnes uchovaly originální krabice, do kterých se ozdoby každý rok láskyplně ukládaly. „České ozdoby prostě zbožňuji,“ říká sběratelka Natalja Šarapovová, která muzeu poskytla mnoho exponátů.

„Stromeček se stal neodmyslitelnou součástí pravého sovětského Nového roku. Vánoc jsme se úplně zřekli, až do roku 1991, kdy Američané v moskevském obchodním domě GUM po desetiletích vystavili první vánoční stromeček, ozdobený přáními od Američanů jejich sovětským protějškům,“ vysvětluje kurátorka.

Vánocům se sice dostalo rehabilitace, ale jako náboženskému svátku. A věc ještě komplikují ruské zmatky se starým a novým kalendářem, a tak se slavit může jak v prosinci, tak na Silvestra, na Nový rok, 7. a 14. ledna. „U nás je zkrátka všeho hodně,“ konstatuje průvodkyně výstavou.

Autor: ČTK

31.12.2011
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
7

Podíl HDP na penze v Česku klesá. Evropský trend je ale opačný

Zleva poslanci Marek Benda (ODS), Jan Chvojka (ČSSD), Jaroslav Faltýnek (ANO) a Pavel Kováčik (KSČM) na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny.
12 18

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Ztracenou argentinskou ponorku údajně poškodil výbuch, patrání pokračuje

Zvuková anomálie zachycená minulý týden v moři poblíž místa, kde zmizela argentinská ponorka A. R. A. San Juan se 44 lidmi na palubě, mohla být exploze. Informaci přinesl argentinský deník Clarín. 

Pes se zřejmě nakazil od divočáka. Uhynul na Aujeszkyho chorobu

Na Písecku byla v tomto týdnu potvrzena Aujeszkyho choroba u uhynulého loveckého psa. Pes se s největší pravděpodobností nakazil od divočáka, se kterým přišel do kontaktu během lovu.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT