Pro silná slova nešly daleko ani noviny Argumenty i Fakty, jejichž čtenářskou obec tvoří zejména ruští senioři. „Je to karikatura, rozhodně ne pravda,“ uvedly. Ve stejném duchu se následně vyjádřil i moderátor televize Rossija 24 Stanislav Natanzon. „Jediné, co tam chybí, jsou medvědi a harmoniky,“ uvedl se zjevnou narážkou na to, že seriál v mnohém manipuluje s realitou.

Podle deníku Moscow Times mají ruská média obecně problém hlavně s tím, že o sovětských hrdinech (a nepřímo i neschopném státním režimu) pojednává právě dílo americké televize. Paradoxní však je, že ministr kultury Vladimir Medinskij má pro minisérii, která je v Rusku dostupná jen prostřednictvím internetu, pochopení.

„Báli jsme se, že to bude horší. Tvůrci k tomu přistoupili s úctou k prostým lidem, jejich hrdinství i obětavosti,“ uvedl pro agenturu Interfax.

Jak to vypadá v Černobylu dnes:

Vzhledem k dříve napsanému nepřekvapí, že televize NTV údajně chystá vlastní seriálovou verzi černobylské jaderné katastrofy, ke které došlo v sobotu 26. dubna 1986. Bez zajímavosti přitom není skutečnost, že zjevně prokremelská televizní stanice patří mediální skupině Gazprom Media, jejímž vlastníkem je energetický koncern Gazprom.

Podle serveru hollywoodreporter.com je seriál v současnosti již v postprodukci, přičemž natáčen byl minulý rok v Bělorusku a Rusku. Přesná výše částky, kterou měli tvůrci k dispozici, není známá. Část rozpočtu seriálu však zajistilo ruské ministerstvo kultury, které poskytlo asi 30 milionů rublů (přes 10 milionů korun). Datum premiéry není známo.

Obsah předmětem spekulací

Obsah chystaného seriálu je momentálně předmětem spekulací, v jednom bodu se ale všechny zdroje shodují. Příběh bude pravděpodobně sledovat počínání skupiny sovětských agentů KGB, jejímž cílem bylo rozkrytí tajné operace CIA.

„Jedna z teorií, která se pojí s explozí jaderné elektrárny v Černobylu, tvrdí, že se mezi zaměstnance infiltroval agent CIA. Podle některých historiků byl tento agent přímo na místě i v onen tragický den,“ sdělil listu Moscow Times režisér Alexej Muradov.

Černobylská havárie je rozsahem následků tou nejhorší v dějinách jaderné energetiky. K výbuchu reaktoru číslo 4 došlo po neúspěšné technické zkoušce, přičemž míra radiace, která se postupně rozšířila nad půlku Evropy, v nejbližším okolí několikanásobně překonala sílu bomb svržených na japonská města Hirošima a Nagasaki. O rozsahu neštěstí svědčí mimo jiné i skutečnost, že Uzavřená zóna Černobylské jaderné elektrárny dodnes zahrnuje 2600 kilometrů čtverečních na Ukrajině a 2100 kilometrů čtverečních v Bělorusku.

Přesně určit počet úmrtí způsobených událostmi v Černobylu je nesmírně obtížné. Odhady se pohybují od 31 zemřelých (přímo při havárii až do tří měsíců po ní) až po bezmála milion. Nejčastěji se ovšem udává počet čtyř tisíc mrtvých, který stále narůstá. Příčin havárie bylo několik – mezi nimi typ použitého reaktoru RBMK, nevhodně provedený pokus a nedostatečná kompetence zaměstnanců.