Referendum vyvolala loňská petiční akce ruskojazyčné menšiny, když se během listopadu podařilo shromáždit téměř 190.000 podpisů. Podle agentury AP se očekává, že hlasující se v plebiscitu vysloví proti ruštině jako druhému státnímu jazyku.

Ruskojazyčná menšina tvoří asi třetinu z 2,1 milionu obyvatel pobaltské země. Silná komunita lidí hovořících rusky je pozůstatkem sovětského období, kdy se pobaltské státy - a především Lotyšsko - staly cílem silné vlny ruských přistěhovalců. Někteří její příslušníci mají za to, že jsou oběťmi diskriminace, a domnívají se, že kdyby byl ruštině přiznán status státního jazyka, mohl by se tento stav změnit.

Lotyšsko nabylo samostatnost po rozpadu SSSR v roce 1991. Ruští imigranti žijící v zemi museli požádat o lotyšské státní občanství a absolvovat jazykový test, aby se nestali osobami bez státní příslušnosti. Pro tisíce z nich byl test velmi obtížný. Platné občanství nemá zhruba 16 procent Lotyšů, kteří se přistěhovali před rozpadem SSSR.

Citlivá otázka

Jazyková otázka a postavení sovětských přistěhovalců je v Lotyšsku dodnes citlivou politickou otázkou. Podle agentur referendum rozpory ve společnosti zřejmě ještě prohloubí.

Hlasovací místnosti se uzavřou ve 21:00 SEČ. Předběžné výsledky by mohly být známy hodinu poté.