Bývalý příslušník amerického námořnictva a nynější provozovatel podcastu Danger Close Jack Carr si do svého pořadu pozval bývalého seržanta ze speciální armádní jednotky Delta Force Kevina Hollanda. Ten před dvaceti lety patřil mezi muže, kteří vypátrali a zatkli někdejšího iráckého diktátora Saddáma Husajna.

Holland promluvil velmi otevřeně. Poprvé tak někdo z Američanů veřejnosti detailně popsal dosud utajované události. Přitom také vyvrátil loňské tvrzení iráckého tlumočníka spolupracujícího s americkou armádou, že se Husajn v době dopadení neskrýval. „Jeho zavalitá postava se s pistolí v ruce krčila v osmimetrové díře,“ zavzpomínal americký veterán.
Dopadení Husajna ukrytého v zemi
Kevin Holland původně sloužil u speciálních sil amerického námořnictva Navy SEALs, kde svou kariéru ukončil v roce 1999. Po útocích z 11. září 2001 na Světové obchodní centrum se však přihlásil ke speciální armádní jednotce Delta Force. „Vyrůstal jsem na Johnu Waynovi, sledoval Zelené barety a tak podobně, takže od dětství jsem chtěl být zeleným baretem,“ řekl v podcastu Danger Close a poznamenal, že jako teenager lovil zvěř s puškou Winchester 30/30 stejně jako jeho vzor Rambo. Holland se tak stal jediným známým vojákem, který sloužil v obou elitních vojenských útvarech.
Když se moderátor podcastu věnoval Hollandově dvacetileté vojenské kariéře, začal se opatrně vyptávat na dopadení Saddáma Husajna. Zřejmě si myslel, že bývalý voják nebude moci o této misi příliš hovořit. „Pokud o tom nemůžeme mluvit, tak to vystřihneme,“ řekl Carr než se zeptal na operaci z roku 2003 v malém zemědělském městě Aldor, kde se bývalý diktátor ukrýval. Seržant však překvapivě otevřeně začal odpovídat. „Měli jsme přesnou informaci od lidí, kde se nachází,“ připustil Holland. Jednalo se o opuštěnou farmu, ke které vedla pouze jedna cesta, aby Iráčané mohli diktátora varovat před případnými blížícími se jednotkami.
Vchod do bunkru, kde se skrýval Saddám Husajn.
Dále popsal, jak s bratry ve zbrani přišli k údajnému úkrytu. „Byl tam velký polystyrenový poklop zasypaný listím, hlínou a pískem. Vedle byla trubka na vzduch, které jsme si ale nejdřív nevšimli, když jsme to tam čistili. Pak jsme ji ale vykopali. Následně jsme dovnitř hodili omračující granát,“ zasmál se při vzpomínce Holland. Pomocí baterek na zbraních se opatrně podívali dovnitř, aby se ujistili, že by se skutečně jedná o úkryt. Cihlové zdi jim to potvrdily. Nejprve se však vojáci neodhodlali sami vlézt úzkým prostorem pod zem, nechtěli totiž riskovat zranění, protože nevěděli, jestli tam nečeká někdo se zbraní. Proto chtěli na průzkum vyslat psa. Ten ale odmítal poslechnout rozkaz psovoda a do díry se nevydal.
Nemělo smysl zápasit s vystrašeným čtyřnohým členem družstva, a tak jej stáhli. Nato se z úkrytu ozval arabský hlas, který se přibližoval. Americký voják ovládající arabštinu mu odpovídal nazpátek. Iráčan se dál přibližoval k otvoru v zemi, a pak se objevily ruce signalizující, že se vzdává. Jakmile vojáci uviděli velkou huňatou hlavu, popadli ji za vlasy a vytáhli špinavého muže z díry. „Zatraceně, to je on,“ prohlásil jeden z Hollandových kolegů. V zápětí si všimli, že Husajn má u sebe zbraň Glock 18., a tak jej udeřili pěstí a povalili na zem. „Chtěli jsme se ujistit, že ji nepoužije,“ vysvětlil bývalý seržant v rozhovoru. „Nejdříve anglicky řekl, že je irácký prezident a chce vyjednávat. Odpověděli jsme mu, že na to už je pozdě,“ sdělil a dodal: „A pak jsme mu řekli, že prezident Bush posílá pozdrav.“

Sám Holland se poté vydal prozkoumat úkryt, který byl vybudovaný z betonu a cihel. Nejdříve dolů seskočil s jednou pistolí, ale když viděl, že je před ním chodba ve tvaru písmene T, chtěl mít jistotu, že uvidí za oba rohy. Požádal tak kolegu o další zbraň. „Byl jsem jako postava z plakátu akčního filmu se dvěma Glocky na hrudi,“ smál se Holland. Nicméně se to ukázalo být účinné, protože si najednou mohl posvítit do obou míst, aby se ujistil, že tam není nikdo další.
Na jedné straně bylo pouze světlo, zatímco na druhé viděl lavičku, na kterou bylo možné si lehnout. Nacházel se tam taky větrák, který osvěžoval vzduch. Voják byl překvapený, že ačkoliv byl v úkrytu nedostatek místa k stání, tak byl obyvatelný. „Jo, bylo to tam hezké,“ řekl. „Sejdete dolů, je to cihlové, pobetonované stropy mají trámy a je tam sucho,“ popsal diktátorovo poslední místo na svobodě. Když mohl potvrdit, že se v něm už nikdo jiný nenachází, vyměnil zbraň za kameru, aby celý prostor natočil.
Moderátora taky zajímalo, jak se podařilo Husajnovi v tom prostoru tak dlouho přežít. Holland odpověděl, že tam nikdy nebyl delší dobu. „Dostával se ven. Díky mnoha informátorům po cestě věděl, kdy je vzduch čistý,“ vysvětlil. V nedaleké chatrči navíc měl strážné, kteří vykonávali i práci kuchaře a vařili mu jídla.
Aura zla
Holland pak popsal, jak tehdejšho autokratického vůdce převáželi vrtulníkem na vojenskou základnu v Tikrítu a nakonec do hlavního města Bagdádu, kde ho uvěznila nová vláda. Seržant ve výslužbě pak nabídl vzácný pohled na tehdejší chování diktátora, který se více než pět měsíců skrýval.

„Bylo poznat, že je to prostě zlý člověk,“ řekl a dodal: „Když si uvědomil, že ho nezabijem, začal působit dojmem, že je znovu u moci.“ Dle Hollanda se pak neostýchal poplácat americké vojáky po ruce, ačkoliv sám byl spoutaný. „Kolega ho chytil za zátylek a třásl mu hlavou sem a tam, aby se nás přestal dotýkat,“ vzpomínal. Moderátor se ptal, proč to Husajn udělal, ale Holland důvod neznal. „Prostě se natáhl a dotkl se mé ruky,“ sdělil. Podle amerického veterána všichni členové týmu Delta Force měli v přítomnosti Husajna tentýž pocit. „Nikdo se s ním opravdu nechtěl bavit,“ dodal v narážce na známé fotografie, na kterých jsou vojáci s Husajnem zdokumentovaní.
Po úspěšné misi Holland dokončil svůj turnus v Bagdádu, po němž absolvoval osmiměsíční kvalifikační kurz speciálních sil, aby se stal zeleným baretem. Po dokončení certifikace pro speciální služby v roce 2005 sloužil zhruba deset let jako útočník u Delta Force. Celkově byl dvacetkrát nasazen na Blízkém východě, kde zažil více než dva tisíce misí. V roce 2011 utrpěl zranění. Po postřelení povstalcem v Afghánistánu mu ochrnula ruka. Zbytek své vojenské kariéry strávil rehabilitací, než v roce 2013 odešel ze služby. Nyní se věnuje výrobě nožů.
Saddám Husajn.
K dopadení Husajna pomohla empatie
Operace k dopadení Saddáma Husajna nesla název Red Dawn (Rudý úsvit - překlad redakce). Diktátor uprchl ze svého sídla v Bagdádu v roce 2003, když hlavní město padlo. Devět měsíců se ukrýval, než jej američtí vojáci vypátrali. K tomu jim posloužilo shromažďování zpravodajských informací a výslechů. Na jednotku Delta Force byl napojený armádní vyšetřovatel Eric Maddox, který v klíčové operaci sehrál důležitou roli. Podle televizní stanice History pro určení Husajnovy polohy použil svou tajnou zbraň: empatii.
V Tikrítu začal vyslýchat vězně ze seznamu asi dvou set jmen. Přitom pochopil, že výhružky a zastrašování mu odpovědi, které hledal, nepřinesou. Místo toho se rozhodl zajatce motivovat a nabídnout jim východisko. „Jediné, na čem jim skutečně záleželo, byli oni sami,“ řekl. Při naslouchání se naučil získávat si jejich důvěru tím, že projevoval empatii. Podle něj se jednalo o porozumění, nikoliv soucit.

Maddox se zaměřil na jednu z ústředních postav - Saddámova příbuzného a osobního strážce Mohameda Ibrahima Omara al-Muslita. Asi po třech měsících výslechů různých vězňů začal mít americký zpravodajec podezření, že přítomnost strážce v Tikrítu signalizuje blízkost bývalého diktátora, a tak se nalezení Mohameda Ibrahima stalo prioritou. „Začali jsme s rodinnými příslušníky, obchodními partnery a nakonec to vedlo k jeho řidiči,“ řekl pro kanál History. První den v prosinci 2003 se Delta Force podařilo dopadnout řidiče, a byl to zrovna on, kdo jim dal důležitou informaci, že Ibrahim byl poslem Husajna.
Následující dny se řidič připojil k Maddoxovým zátahům a byl dokonce i účastníkem výslechů. Třináctého prosince se Američanům podařilo chytit Husajnova bodyguarda. Podle zpravodajce zpočátku nechtěl spolupracovat, ale pak mu Maddox nabídl peníze a pomoc při přemístění, kde by mohl bezpečně dožít. „Najednou byl neoblomný, chtěl, abychom za Husajnem vyjeli ihned,“ vzpomínal. Osobní strážce totiž věděl, že kdyby se dlouho u diktátora neobjevil, ten by pojal podezření a nejspíš by uprchl jinam. Tím by se nabídka amerických vyšetřovatelů stala neplatnou. Delta Force tak po měsících vyšetřování dostala informaci, kterou potřebovala pro zadržení Saddáma Husajna.
Jiný příběh
Svědectví o zatčení Husajna, které poskytl Holland v podcastu Danger Close, vyvrátilo loňskou zprávu od iráckého tlumočníka spolupracujícího s americkou armádou. Ten si přál zůstat v anonymitě, přesto uvedl, že Husajn nebyl v podzemním doupěti, ale v místnosti, kde se pravděpodobně modlil, protože měl na sobě tradiční arabský hábit. Dále tvrdil, že Pentagon si celou informaci o krčení se v úkrytu vymyslel. Bidenova administrativa se dosud k těmto tvrzením nevyjádřila.