Na příběh bývalé kulturistky a „mariňačky“ (příslušnice americké námořní pěchoty) Sally McNeilové lze nahlížet různým způsobem podle toho, kterou jeho stránku se rozhodnete akcentovat.

Různé náhledy

Soud v ní viděl vražedkyni, přičemž mohl být podle McNeilové zastánců ovlivněn i tehdejšími médii, která vyzdvihovala McNeilové fyzičku i armádní zkušenost a psala o „svalnaté nevěstě“, „napumpované princezně“ a podobně.

Jiní ji vidí její vlastní optikou, tedy jako oběť domácího násilí. „Sally a Ray se potkali, když oba sloužili v americké námořní pěchotě, a rychle je spojila jejich společná láska ke kulturistice. Vzali se po dvou měsících randění. Tři dny po svatbě Ray Sally podle jejích slov poprvé udeřil. Když ji poprvé dusil, byla si jistá, že zemře. V době, kdy ho zastřelila a zabila, měla za sebou osm let prožitého týrání, včetně znásilnění. Snášet ho jí pomohl i fakt, že v dětství zažila zneužívání ze strany svého násilného nevlastního otce,“ píše k příběhu Sally McNeilové Lucy Manganová z britského Guardianu.

McNeil byl podle vzpomínek své bývalé ženy, která ho připravila o život, ochoten bít i její děti, což Netflixu potvrdil syn John. „Byl pro mě jako ďábel,“ uvedl.

Další pohled nabízí první manžel McNeilové Anthony Lowden, za něhož byla čtyři roky vdaná ještě před McNeilem a měli spolu dceru Shantinu. Té bylo v době smrti Raye McNeila jedenáct. Johnovi bylo tehdy devět, přičemž podle webu HITC není zcela zřejmé, kdo byl jeho otec. V době Rayova zabití žili všichni čtyři pohromadě.

Lowden v dokumentárním seriálu Netflixu nevystupuje, ale své svědectví poskytl před časem americkým novinám San Diego Union-Tribune. „Jakože je Ray McNeil mrtvý, mohl jsem to být já,“ tvrdil tehdy. Zároveň obvinil svou bývalou manželku, že se po zahájení své kulturistické kariéry začala chovat „jako utržená ze řetězu“.

Sally McNeillová byla před dvěma lety podmínečně propuštěna po 25 letech z vězení, na svobodu vyšla 2. listopadu 2020. Nyní žije v severní Kalifornii se svým třetím manželem Stewartem. Jaký je tedy její skutečný příběh, jehož různé podoby vzrušily celou Ameriku?

| Video: Youtube

V dětství byla oběť

Sally se narodila v Allentownu v Pensylvánii v roce 1960. Podle svých vlastních slov si v dětství prošla „tvrdou výchovou“, při níž prý zažívala násilí tak často, až si začala myslet, že je to v každé domácnosti běžné. Její otec Richard Dale Dempsey byl totiž agresivní alkoholik, hrubý k matce i k dceři.

Časté domácí násilí ji podle webu Digital Spy dovedlo k tomu, že se chtěla stát „větší a silnější“, aby se ubránila. Na střední škole se proto začala intenzivně věnovat sportu: plavala, potápěla se, běhala a toužila stát se učitelkou tělocviku. S tím také začala studovat vysokou školu East Stroudsburg State College (dnes je to Pensylvánská univerzita v East Stroudsburgu), kde vydržela tři a půl roku. Do ukončení studií jí zbýval už jen jeden semestr, ale protože jí došly peníze, z nichž si studium platila, ukončila podle Wikipedie školu předčasně a odešla bez titulu.

Vdala se za Lowdena a v manželství se jí narodily dvě děti, přičemž Lowden se s jistotou hlásil jen ke starší Shantině, otcovství o dva roky mladšího Johna, který se narodil v době, kdy už manželství procházelo krizí, později zpochybňoval.

Touha být větší a silnější Sally neopustila, takže se přihlásila k americké námořní pěchotě, prošla náročnými testy a dosáhla hodnosti seržantky. Koncem 80. let dvakrát vyhrála celoamerický armádní pohár ve fyzické připravenosti US Armed Services Physique Championship.

Násilná potížistka

V té době už byla s Lowdenem rozvedena a provdána za Raye McNeila, s nímž se seznámila ještě při službě v námořní pěchotě v Camp Pendletonu poblíž San Diega v roce 1987, a ještě téhož roku si ho vzala.

Ačkoli se s Lowdenem soudně rozešla, nenastal podle některých amerických médií ani poté mezi oběma bývalými partnery klid zbraní, přičemž hádky a spory vyvolávala prý spíše Sally. Deník NY Daily News v této souvislosti uvedl, že v roce 1990 skončila v poutech na policejní stanici poté, co se před Lowdenovým bydlištěm oháněla střelnou zbraní a současně mu kovovou tyčí vymlátila okna u auta.

Také v armádě se začaly množit stížnosti na její špatné chování a neustávající výbuchy vzteku, spojené často i s fyzickým napadáním ostatních. V důsledku toho přišla nejdříve o hodnost seržantky a nakonec byla z armády propuštěna s tím, že už v ozbrojených silách ani v budoucnu nesmí sloužit.

Po propuštění z armády si Sally začala vydělávat jako zápasnice s muži, což jí vyneslo přezdívku Killer Sally (Zabiják Sally). Podle webu HITS vydělávala zápasením pro videofilmy 300 dolarů za hodinu, což bylo dost na to, aby umožnila svému druhému muži Rayovi opustit námořní pěchotu a soustředit se na kulturistickou kariéru, o které snil on.

Jenže vrcholová kulturistika byla v 80. letech minulého století poměrně hodně spojená s užíváním anabolických steroidů, k jejichž vedlejším účinkům patří nebezpečné kolísání nálady a nadměrná agresivita. Je pravděpodobné, že právě to stálo za zhoršujícím se chováním Sally k prvnímu manželovi i ke svým spolubojovníkům v armádě. S Rayem si ovšem nepomohla, protože anabolikům propadl především on.

Zneužívání a smrt

Manželství McNeilových se tak záhy stalo velmi problematické. Podle Wikipedie začal Ray McNeil už tři dny po svatbě zneužívat jak Sally, tak obě její děti. Web Digital Spy zase zachytil jednu Sallyinu vzpomínku na to, jak jí Ray přerazil nos a roztrhl ret. Sallyin syn John vzpomínal, že McNeil často zneužíval jeho i jeho sestru, kdy máma nebyla doma.

Tu noc, kdy došlo k „incidentu“, jak Sally později označila McNeilovo zabití, je její muž podle jejích slov i svědectví jejích dětí bil a dusil. Nebylo to poprvé; její dcera Shantina později vypověděla, že slyšela z vedlejší místnosti lapat matku po dechu a že to byl pro ni známý zvuk. Pak prý uslyšela dva výstřely z upilované brokovnice, o níž věděla, že ji rodiče doma mají. Vyběhla ze své ložnice a našla svého otčíma mrtvého a matku s puškou v ruce. Sally pak sama zavolala policii a dala se zatknout.

Od začátku přitom tvrdila – a podle dokumentární série Netflixu nadále tvrdí – že šlo o zabití v sebeobraně. Ray jí prý v záchvatu vzteku brutálně napadl a začal dusit poté, co ho obvinila, že jí zahýbá. „Ray mi dal facku, srazil mě na podlahu a začal mě dusit. Vykroutila jsem se, vběhla do ložnice a vytáhla brokovnici z pouzdra ve skříni,“ cituje web Digital Spy policejní přepis Sallyiny první výpovědi.

McNeila pak střelila dvakrát, jednou do břicha a podruhé do čelisti. Muž výstřely přežil a byl ještě převezen do nemocnice, tam však zraněním podlehl.

Soud a trest

Vyšetřovatelé a následně i soud se soustředili zejména na to, zda šlo skutečně o sebeobranu, kdy se Sally oprávněně bála o život, jak tvrdila, nebo zda to ve skutečnosti nebyla spíše promyšlená vražda ze vzteku – čemuž nasvědčovalo například svědectví některých rodinných přátel o tom, že Ray měl opravdu poměr a plánoval Sally s dětmi opustit. To jeho manželka nesla velmi těžce a údajně vyhrožovala jeho nové družce, že jí „nakope prdel“.

Sally navíc použila proti Rayovi nabitou brokovnici, přičemž se zdálo, že podle jejího popisu sledu událostí by jí k nabití zbraně nezbýval čas. Bylo tedy pravděpodobné, že si ji nabila v klidu někdy předtím, což sice mohlo být preventivní obranné opatření, ale také to mohla být příprava k vraždě.

Toto podezření se však nepodařilo prokázat, a tak byla Sally McNeilová v roce 1996 nakonec uznána vinnou z vraždy druhého stupně, tedy z vraždy, která není záměrná ani předem naplánovaná, a odsouzena k trestu odnětí svobody na 19 let až doživotí. Rozsudek byl vyšší soudní instancí nejdříve zrušen, ale v roce 2004 pak znovu potvrzen.

McNeilová si poté několikrát podala žádost o podmínečné propuštění, která byla vyslyšena až v roce 2020. Dne 2. listopadu toho roku tak vyšla někdejší zápasnice a kulturistka po 25 letech z vězení.

Její děti John a Shantina byly po matčině odsouzení umístěny nejdříve do ústavní péče, ale brzy poté o ně projevila zájem jejich babička (Sallyina matka) a obě děti se nastěhovaly k ní. Bylo to ale téměř 5000 kilometrů od místa, kde si jejich matka odpykávala trest, takže ji mohly navštěvovat jen jednou ročně. Obě děti šly v jejích stopách a vstoupily do americké armády.

Sally po propuštění z vězení žila nejdříve v Kalifornii ve středisku pro vojenské vysloužilce a pracovala ve skladu. V podpůrné skupině tohoto střediska se seznámila s Norfleetem Stewartem, za něhož se ve svých 60 letech potřetí provdala. V současnosti žije se Stewartem v severní Kalifornii a udržuje kontakt i se svými dětmi.