Dvojice vyšetřujících soudkyň jej totiž před propuštěním formálně obvinila z korupce, úplatkářství a porušení služebního tajemství. To podle stanice RFI může znamenat až desetileté vězení.

Obviněn byl i Sarkozyho právník Thierry Herzog a zástupce prokuratury Gilbert Azibert. Krok soudkyň znamená, že existují „závažné a nezvratné skutečnosti", které naznačují Sarkozyho podíl na spáchání trestného činu. Exprezidenta budou před případným soudním procesem zatím vyšetřovat na svobodě. Předtím, než protikorupční policisté pravicového politika předali soudkyním, které rozhodly o propuštění, jej vyslýchali na stanici na pařížském předměstí Nanterre dlouhých 15 hodin.

Kandidatura na post prezidenta

„Obvinění jsou velmi vážná," komentoval případ podle listu Le Parisien ministr vnitra Manuel Valls.

„Nikdo nestojí nad zákonem, ale je třeba pamatovat, že presumpce neviny se vztahuje na všechny," dodal ve smířlivějším tónu. Šéf resortu spravedlnosti se zároveň ohradil proti kritice, že se vláda pod vedením levicového prezidenta Françoise Hollanda snaží zlikvidovat pravicového oponenta.

„Soudci pracují samostatně. Není to vláda, která žádá soudce o vyšetřování," řekl Valls. Obvinění může být těžkou ranou pro případnou Sarkozyho kandidaturu v dalších prezidentských volbách, kterou pravicový politik dosud nevylučoval.

„Množství právních kauz,
s nimiž je spojen, je naprosto ohromující. Zcela ho to diskredituje pro jakýkoliv politický návrat," citovala stanice RFI Marine Le Penovou, jejíž nacionalistická strana Národní fronta nyní zažívá prudký vzestup.
Aktuální Sarkozyho kauza se týká především podezření, že se pokusil prostřednictvím Herzoga od Aziberta získat tajné informace týkající se jiného případu – výměnou za lukrativní místo v Monaku.

Případů spojených s francouzským exprezidentem je však podstatně víc. Stále se například vyšetřuje nařčení zpravodajského serveru Mediapart, že jeho úspěšnou prezidentskou kampaň v roce 2007 financoval tehdejší libyjský diktátor Muammar Kaddáfí. Vyšetřovatelé se také zabývají arbitráží ze Sarkozyho prezidentské éry, na jejímž základě zaplatil francouzský stát podnikateli Bernardu Tapieovi 400 milionů eur. Podle kritiků šlo o špatně maskovanou odměnu byznysmenovi za to, že v roce 2007 finančně podpořil Sarkozyho kampaň.

Falšování faktur

Jeho strana UMP také přiznala falšování faktur za prezidentskou volební kampaň 
v roce 2012. Chtěla tak zakrýt fakt, že překročila zákonem stanovený maximální limit.

Sarkozy byl také podezírán z toho, že od dědičky kosmetického gigantu L'Oréal Liliane Bettencourtové podvodně vylákal peníze na kampaň 
v roce 2007, francouzská justice však loni na podzim jeho vyšetřování v této kauze zastavila.

Sarkozyho přívrženci věří, že stejným výsledkem skončí
i další aféry. „Justiční systém Sarkozyho jméno znovu očistí," vzkázala například Valérie Debordová, která je jednou z výrazných tváří strany UMP.

Sarkozy se už ale každopádně nezbaví nelichotivého prvenství. Stal se totiž prvním formálně zadrženým francouzským exprezidentem od vzniku takzvané páté republiky 
v roce 1958.

Výslechy na policejní stanici však absolvoval už exprezident Jacques Chirac, který v roce 2011 dostal podmíněný trest za korupci.