„Záchranáři z celého Německa vyrazili k zasaženým místům, ale do zaplavených měst se dostávají těžko. A to nejhorší nás teprve čeká, až dorazí velká voda z Prahy. Modlete se za nás všechny!," popisovala před deseti lety Peggy Steinigerová stanici CNN dramatickou situaci poblíž Drážďan.

Příchod staleté vody do Saska už tehdy naznačovaly zprávy z měst u českých hranic. Malé potůčky se měnily v divoké řeky a například v městečku Zinnwald-Georgenfeld během jediného dne naměřili více dešťových srážek než jindy za celé tři měsíce, popisuje agentura DAPD. Když pak povodňová vlna na Labi udeřila plnou silou, ničila všechno, co jí stálo v cestě – mosty, železnici i celé městské ulice. Byla to nejhorší spoušť, jaká Německo od druhé světové války postihla.

Symbolem katastrofy se staly Drážďany, kam voda dorazila 17. srpna. Rozbouřené Labe zaplavilo historické centrum. Voda zaplavila světoznámý zámek a galerii Zwinger, Semperovu operu. Bezmála 120 tisíc lidí muselo opustit své domovy poté, co voda vystoupala do více než devítimetrové výš­ky.

Živelní katastrofa měla ale podle mnohých Němců i své pozitivní stránky. Mezi Němci se zdvihla nevídaná vlna solidarity a do postižených oblastí zamířily tisíce Němců, kteří pomáhali pytli s pískem zpevňovat protipovodňové zátarasy. Obnova zatopených oblastí se pak stala další příležitostí pro rekonstrukci východního Německa. „Z celkového pohledu to bylo požehnání. Díky povodňové pomoci patříme nyní do špičky mezi německými velkoměsty," řekl listu Sächsischen Zeitung drážďanský starosta Ingolf Rossberg.

Výroční vzpomínkové akce se tak letos nesou v převážně optimistickém duchu. Ta nejpozoruhodnější se zřejmě odehraje dnes v Drážďanech, kde bude mít premiéru podvodní opera. Umělci budou zpívat se speciálními přístroji přímo pod vodou a jejich výkony bude možné sledovat na internetu.

„Můj hlas pod vodou připomíná zpěv velryb," přiznala agentuře DAPD sopranistka Claudia Herrová.

Ne všichni jsou ale přesvědčeni, že je důvod slavit. Podle kritiků úřady propásly příležitost, aby od lidí a firem vykoupily nejrizikovější oblasti podél řek. Nejen ekologové totiž tvrdí, že okolo vodních toků neexistuje rezerva pro případné vylití vody z koryta.

„Nové domy často vyrostly na těch samých místech, kde je voda dříve smetla. Na přírodní katastrofy se zapomíná rychle," řekl listu Der Tagesspiegel Peter Höppe, expert na živelní pohromy zajišťovny Munich Re.

Zdroj: Youtube

Velká voda v Německu v číslech

- Povodně z roku 2002 si v Německu vyžádaly 21 obětí na životech. Jen v Drážďanech muselo domovy opustit 120 tisíc lidí.

- Celkové škody způsobené živelní pohromou dosáhly v přepočtu 200 miliard korun.

- Policistům, hasičům a zdravotníkům pomáhalo zhruba 250 tisíc dobrovolníků.

- Běžný stav Labe v Drážďanech je 133 centimetrů s průtokem 195 metrů krychlových za sekundu. V roce 2002 to bylo 9,45 metru a 4500 metrů krychlových za sekundu.

- Voda zaplavila spodní část drážďanského Zwingeru a v ohrožení se tak ocitla celá řada uměleckých děl včetně slavné Sixtinské madony od renesančního malíře Rafaela Santiho.

- Za deset let Sasko jen za protipovodňová opatření utratilo v přepočtu okolo 13,5 miliardy korun. Do konce roku 2020 to má být dvojnásobek. Celkem se plánuje 351 velkých projektů.

- Podle saských úřadů je nyní možné před povodňovým nebezpečím varovat až 60 hodin dopředu, před deseti lety to bylo běžně 24 hodin.

- Velké povodně naposledy zasáhly Sasko před dvěma lety v srpnu. Zemřeli tehdy tři lidé.

Zdroj: DPA, DAPD, ČTK