Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před volbami téma šátku v Turecku znovu aktuální

ISTANBUL - Muži a ženy stojí na demonstraci pořádané v historickém jádru tureckého Istanbulu odděleně, volají však jedním hlasem: "Ať žije boj za šátek!"

24.4.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: AP/Burhan Ozbilici

Aktivistky účastnící se protestní akce chtějí nosit muslimské šátky ve školách, na univerzitách i v parlamentu, ale sekulární systém v zemi jim to zakazuje. Téma šátků je nyní v Turecku opět žhavé v souvislosti s prezidentskými volbami, které by měly začít 27. dubna, napsala agentura Reuters.

Plných 60 procent tureckých žen si běžně skrývá vlasy pod šátek a 59 procent Turků se podle průzkumu agentury TESEV domnívá, že si muslimky mají zahalovat hlavu. Řada konzervativních vyznavačů islámu v zemi také považuje za porušování osobních a náboženských svobod, že nejsou šátky ve školách a dalších institucích povolovány. Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), která jako svého prezidentského kandidáta nominovala ministra zahraničí Abdullaha Güla, chce tento zákaz zrušit.

Prezidenta volí parlament, v němž má AKP velkou většinu. Pokud se hlavou státu opravdu stane současný šéf turecké diplomacie, bude mít Turecko v prezidentském paláci první dámu, která chodí v islámském šátku. Gülova manželka je dokonce jeho horlivou obhájkyní a kvůli zákazu nošení šátků ve veřejných institucích v Turecku společně se stovkami dalších tureckých žen podala stížnost u Evropského soudu pro lidská práva. Ten však zákaz podpořil.

Turecká vládnoucí sekulární elita, včetně současného prezidenta Ahmeta Necdeta Sezera, nošení šátků rovněž odmítá. Sekularisté vidí v těchto pokrývkách hlavy hrozbu reformám zakladatele tureckého moderního státu Mustafy Kemala Atatürka. Jakékoli uvolnění zákazu by podle nich rychle změnilo Turecko v další Írán.

Dvacetiletá Ayşe Nur Bulutová kvůli zákazu nosit šátek při vyučování odešla z univerzity. "Hodně jsem plakala, přemýšlela, hovořila o tom se spoustou lidí a nakonec jsem se rozhodla takto," řekla agentuře Reuters. "Je to otázka identity… a náboženské nařízení," dodala.

Tisíce tureckých žen se od roku 1997, kdy zákaz (do té doby uplatňovaný jen sporadicky) začal být po svržení vlády považované za příliš islámskou vynucován, rozhodly stejným způsobem. Řada rodin kvůli nemožnosti nosit šátek odvolává své dcery v době dospívání ze škol.

Další dívky, které nechtějí přijít o vzdělání, aby byly schopny držet tempo s rychle se rozvíjející tureckou společností, na univerzitu chodí a buď hlavu odhalují až těsně před univerzitními branami, nebo nosí paruku.

Překážky kladené konzervativním muslimkám však nekončí na univerzitě. Také řada firem v soukromém sektoru se zdráhá zaměstnávat zahalené ženy. "Je jen hrstka společností, které přijímají ženy s šátkem… Domnívají se, že by to poškodilo jejich image," vysvětluje Fatma Dişliová, fejetonistka listu Today's Zaman. I ona prý při volbě kariéry musela brát na svůj šátek ohled.

"Ať už je řeč o ženských právech, o vzdělávání žen či o snahách zvýšit zapojení žen do společenského dění, nelze oněch 62 procent (žen nosících šátek) prostě ignorovat," konstatuje právnička Fatma Benliová, která se rovněž vzdala magisterského univerzitního studia kvůli zmíněnému zákazu. Šátek Benliové brání chodit k soudu, takže případy za ni přebírá bratr.

Muslimské šátky jsou v Turecku tak kontroverzní a zpolitizované téma, že se obě strany nedokážou shodnout ani na tom, jak je nazývat. Sekularisté je nazývají "turban", pokud o nich mluví jako o hrozbě pro společnost. Jestliže hovoří o šátcích, z nichž mohou vykukovat vlasy a které nosily jejich babičky či tradičně nosí venkovanky, pak používají slovo "başörtüsü", tedy pokrývka hlavy.

Ženy, které šátky nosí, většinou název "turban" odmítají, stejně jako politickou motivaci svého jednání. "Turban je název daný těmi, kdo jsou pro zákaz šátků ve školách a v práci, ať už jde o zaměstnání ve vládě, v lékařství či v soukromé firmě," říká Ayşe Irem Demirizová z organizace pro lidská práva Mazlumder.

Stoupenci nošení šátků odmítají tvrzení, že v případě povolení této pokrývky hlavy se budou nezahalené ženy cítit pod tlakem, aby si také zakrývaly vlasy, a že šátek je pouze špičkou mohutného islámského klínu.

"Turecko se jednoduše nemůže zbavit strachu, že bude rozděleno, že se ke slovu dostane (islámské právo) šaría, že bude zničen sekularismus a demokracie. To ale není možné, demokracie a sekularismus jsou již v zemi pevně zakořeněny," podotýká Dişliová.

24.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Šéf labouristů Jeremy Corbyn.
4 6

Nejsem český špion, odmítl Corbyn spolupráci s StB

Představitel Tondy Blaníka herec Marek Daniel.
1 9

Vláda chystá seznam lobbistů. Měli by přímý přístup k politikům

Jedna rolba vládne všem a po krk ve vodě v minus pěti: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v úterý 21. února 2018.

Rodiče je považují za neškodné skauty, říká v Berlinale Jan Gebert

/ROZHOVOR/ Národní domobrana. Tak si říkají "hrdinové" dokumentu Jana Geberta Až přijde válka. Chtějí spasit národ a vlast a v tyto dny pochodují plátnem Berlinale.

Bronzová Erbanová slavila bronz. Točila pivo a dávala rozhovory

/FOTOGALERIE/ V Českém domě v olympijském Pchjongčchangu bylo v úterý večer pořádně živo. Rychlobruslařka Karolína Erbanová slavila svou první olympijskou medaili, kterou vyhrála ve sprintu na 500 metrů. A že byla bronzová? Pro Karolínu měla i tak cenu zlata.

Vtip Marka Simona

Zasmějte se s originálním vtipem Deníku. Jak vidí současná témata Marek Simon?

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT