Objevený prstenec je největší, má asi 50krát větší poloměr a leží v jiné rovině. Tvoří ho velmi řídká směs ledových a prachových částic. Proto je také velmi chladný – minus 193 stupňů Celsia – a prostým okem neviditelný.

Objev vysvětluje starou záhadu: proč je Saturnův měsíc Iapetus dvoubarevný. Prstenec se totiž vytvořil z prachu, který vznikl dopadem kosmických těles na zbrázděnou tvář jiného měsíce, Pheobe. Iapetus cloní planetu před prstencem.

„Částice pleskají o Iapetus jako mouchy o čelní sklo,“ popsala jev doktorka Anne Verbiscerová.


RICHARD MÜLLER