Pravděpodobnost existence raketového programu v Saúdské Arábii zvyšují i dřívější výroky korunního prince Mohameda bin Salmána. Ten totiž v loňském roce prohlásil, že Rijád nebude váhat s vývojem jaderných zbraní, pokud v něm bude pokračovat Írán.

Vlastnictví takových zbraní by přitom mohlo narušit vztahy mezi Saúdy a Spojenými státy, které dlouhodobě patří mezi spojence Rijádu. Určité napětí mezi oběma vyvolala vražda novináře deníku Washington Post Džamála Chášukdžího na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu i válka, kterou koalice vedená Saúdskou Arábií vede v Jemenu.

Jaderné zbraně

„Velké investice do vývoje raket často korelují se zájmem v jaderných zbraních,“ řekl agentuře AP raketový expert z institutu mezinárodních studí v kalifornském Monterey Jeffrey Lewis. „Trochu se obávám, že tady podceňujeme saúdské ambice,“ prohlásil po prostudování satelitních snímků.

Záběry, na které jako první upozornil americký deník Washington Post, zachycují vojenskou základnu nedaleko města Dawadmi, zhruba 230 kilometrů západně od hlavního města Rijádu. Že se na snímcích s největší pravděpodobností nachází středisko saúdského raketového programu potvrdil i Michael Elleman, expert na raketovou obranu z mezinárodního institut strategických studií ve Washingtonu.

Na záběrech z listopadu loňského roku jsou vidět stavby dostatečně velké na to, aby umožnily výrobu balistických raket a jejich zásobování palivem. V rohu základny je pak možné vidět zařízení, které může sloužit k testování raketových motorů ve vodorovné poloze.

Role Číny

Otázkou podle expertů zůstává, kde Saúdská Arábie získala potřebné technologické know-how k výrobě takového druhu zařízení. Podle Lewise svým rozvržením základna připomíná menší verzi raketových zařízení, které používá Čína.

„Čínská vojenská podpora Saúdské Arábii by nebyla překvapením. Číňané ve velké míře prodávali Saúdům a dalším zemím na Středním Východě ozbrojené drony. Peking také Rijádu prodal některé své balistické střely Dongfeng,“ vysvětluje Jon Gambrell z agentury AP.

Saúdskoarabské vládní představitele ani příslušníky ambasády ve Washingtonu se reportérům kontaktovat nepodařilo. Komentovat případ odmítlo i čínské ministerstvo obrany. „Nikdy jsem neslyšela o tom, že by Čína pomáhala Saúdské Arábii vybudovat raketovou základnu,“ sdělila tisková mluvčí ministerstva Hua Chunying.

Hrozba pro bezpečnost

Až doposud se saúdskoarabské armáda spoléhala téměř výhradně na podporu Američanů. „Neexistuje absolutní záruka, že by jednotky USA pomohli Saúdům s útokem na cíle v Íránu,“ upozornil Elleman. „Balistické rakety tak představují rozumnou pojistku.“

Saúdská Arábie přitom opakovaně čelila raketovým útokům ze sousedního Jemenu, které odpálili rebelští Hútíové. Dodávat jim je podle expertů z OSN má právě Írán. „Saúdská Arábie neusiluje o výrobu jaderné bomby, ale pokud Írán takovou bombu vytvoří, bezpochyby učiníme totéž,“ řekl loni v březnu princ Salmán.

Raketový program Saúdů by přitom mohl zkomplikovat snahu západních zemí o omezení balistického programu Teheránu a zároveň donutit Spojené státy k uvalení sankcí. „Pokud by Rijád vyvinul rakety středního doletu schopné nést jaderné zbraně, mohlo by to rozzuřit Kongres. Znamenalo by to totiž další urážku USA a hrozbu pro stabilitu v regionu,“ myslí si Elleman.