Pouť začíná obcházením svatyně Kaby v Mekce a vrcholí dlením na pahorku Arafát. Následně začne několikadenní muslimský svátek oběti, při němž se budou porážet obětní zvířata.

Pouť je jedním z pěti pilířů islámu a má ji alespoň jednou za život podniknout každý zdravý a dostatečně movitý věřící. Místem konání je Mekka jako rodiště islámského proroka Mohameda a okrsek v okruhu 30 kilometrů kolem ní. V něm se muslimové pohybují v bílém oděvu, který má být ze dvou kusů nesešité látky.

Úspěšná hadždž by měla poutníkovi přinést vnitřní mír, navenek se realizující v hodnotách, jako je spravedlnost, rovnost, poctivost, respekt, velkorysost, laskavost, odpuštění, milosrdenství a empatie. Jak nicméně poznamenávají někteří komentátoři, mezi muslimy se často objevuje pravý opak, tedy rasismus, sexismus, dělení podle tříd či na ty majetné a nemajetné. A viditelné to bývá i během samotné pouti.

Například některé hotelové pokoje stojí i 6900 dolarů za noc (asi 170.000 Kč). "Pouť by měla být jednoduchým, spartánským rituálem, změnila se ale v zážitek podobný Las Vegas, který si většina poutníků jednoduše nemůže dovolit," citoval list The Toronto Star Irfana Al-Alawiho, který vede muslimskou nadaci v Británii.

Obavy o bezpečnost

Írán již na začátku června oficiálně oznámil, že své poutníky na každoroční muslimskou pouť nepošle. Na vině je podle něj Saúdská Arábie, která věřícím nedokáže zajistit adekvátní bezpečnost. Mezi mrtvými při loňském neštěstí byly stovky íránských poutníků.

Spory mezi blízkovýchodními rivaly se v posledních dnech vyhrotily. Nejprve íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí uvedl, že saúdskoarabské úřady "zavraždily" muslimské poutníky, kteří utrpěli zranění při loňské tragédii. Saúdskoarabský velký muftí šajch Abdal Azíz Šajch v reakci na to prohlásil, že íránští vůdci nejsou muslimové. I z tohoto důvodu jsou podle něj jejich hlavními nepřáteli stoupenci sunnitské větve islámu, která se vyznává právě v Saúdské Arábii.

Do konfliktu se zapojil i íránský prezident Hasan Rúhání, který vyzval muslimský svět, aby se sjednotil a potrestal saúdskoarabskou vládu za selhání při loňské pouti a další aktivity Rijádu v oblasti.

Vztahy mezi Íránem, v regionu dominantní šíitskou zemí, a Saúdskou Arábií, která je jeho sunnitským rivalem, jsou napjaté i kvůli bojům v Sýrii. Tam Teherán stojí za prezidentem Bašárem Asadem, zatímco Rijád podporuje některé povstalecké skupiny. Rovněž v konfliktu v Jemenu Rijád podporuje jemenskou vládu, zatímco Teherán šíitské povstalce.