Vladimir Putin po jednání zopakoval, že Moskva je ochotna se k obilné dohodě vrátit, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.

Ruský prezident opět obvinil Západ, že Rusko obilnou dohodou „podvedl“, protože nesplnil požadavky týkající se zrušení překážek pro export ruských zemědělských výrobků a hnojiv. Putin zároveň obvinil Ukrajinu, že obilnou dohodu využila k „teroristickým útokům“, jak Moskva označuje ukrajinské údery proti ruským válečným lodím a proti Krymskému mostu. „To nemůžeme trpět,“ prohlásil podle TASS šéf Kremlu.

Mimo jiné přislíbil, že Rusko dodá Turecku za výhodnou cenu jeden milion tun obilí určeného ke zpracování a předání do nejchudších zemí světa.

Ukrajinským vojákům se podařilo prolomit první ruskou obrannou linii. Odborníci mezitím diskutují, jakým směrem se bude válka dál ubírat
Válku na Ukrajině podle expertů asi čeká patová situace. Rozhodující fáze je tu

„Celý svět sleduje, co se během rusko-tureckého summitu stane s obilným koridorem,“ uvedl turecký host na úvod schůzky. „Čekají na výsledek,“ apeloval s odkazem zejména na rozvojové země. Mnoho z nich je závislých na dodávkách obilí a dalších potravin z Ukrajiny a jejich přerušení pro tyto země znamená zvýšené riziko potravinové krize.

„Vím, že chcete nastolit otázku obilné dohody. Jsme otevřeni jednání na toto téma,“ řekl na úvod Putin podle webu listu Kommersant.

Deník připomněl, že Rusko od úmluvy odstoupilo 18. července kvůli nesplnění požadavků, jako je opětovné připojení banky Rosselchozbank k platebnímu systému SWIFT a zrušení překážek pro vývoz ruských zemědělských výrobků a hnojiv na světový trh.

Rusko vyvezlo nejvíce obilí za sedm let

Rusko v srpnu vyvezlo 7,7 milionu tun obilí, což je největší množství za posledních sedm let a o 32 procent více než loni v srpnu. Nejvíce ruské pšenice nakoupil Egypt, následovaný Alžírem, Tureckem, Keňou a Bangladéšem. Rusko také začalo konkurovat americkému obilí na latinskoamerickém trhu, uvedla dnes agentura Interfax s odvoláním na ruský svaz pěstitelů obilí.

Oba prezidenti se naposledy osobně setkali loni v říjnu v Astaně, jsou ale v ustavičném kontaktu. Naposledy spolu telefonicky hovořili před měsícem. Erdogan Rusko navštívil loni 5. srpna, kdy byl rovněž v Soči, kde má Putin jednu ze svých rezidencí.

Ukrajinští vojáci během protiofenzivy v Doněcké oblasti
Důležitý okamžik. Prolomili jsme první obranou linii Rusů, tvrdí Kyjev

Ukrajina je pro obnovení obilné dohody, ale nikoliv za cenu splnění „rozmarů a vydírání“ ze strany Ruska, okomentoval schůzku v Soči ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury Unian.

„Pokud teď přistoupíme na ústupky vůči Rusům, vrátí se k dohodě a o měsíc později od ní znovu odstoupí a nastolí nové požadavky. Je to prostě jejich klasické vydírání,“ prohlásil. Rusům se podle něj nedá věřit, a to ani v případě jejich návratu k obilné dohodě, takže Kyjev pokládá za nezbytné mít alternativní námořní cesty umožňující vývoz ukrajinského obilí.

Kuleba: Jsme proti zrušení sankcí

Kuleba předpokládá, že o výsledcích jednání s Putinem bude Erdogan hovořit se Zelenským. „Podrobně posoudí, o čem se jednalo a na čem se domluvili, pokud se v Soči na něčem domluvili,“ poznamenal. Kuleba zdůraznil, že Ukrajina je proti zrušení určitých sankcí proti Rusku výměnou za obnovení obilné dohody. „Tady nejde o sankce, ale o konkrétní podnikatelské zájmy konkrétních hodnostářů z nejbližšího Putinova okolí,“ prohlásil.

Ukrajinští vojáci během protiofenzivy v Doněcké oblasti
Rusko přesouvá jednotky z Luhanské oblasti na jih, domnívají se analytici

To je i případ Rosselchozbanky, která má podle ministra zajistit Putinovým lidem „přístup k hotovosti“.

Sám Erdogan po jednání s Putinem uvedl, že je třeba, aby Ukrajina v zájmu vzkříšení obilné dohody zmírnila svá stanoviska. „Ukrajina potřebuje zmírnit svá stanoviska, aby bylo možné podniknout společné kroky s Ruskem,“ řekl podle agentury Reuters. Upozornil také, že je třeba, aby více obilí skončilo v Africe než v evropských zemích.