V problémech se tak ocitá i největší světový producent ropy Saúdská Arábie, která se v posledních dnech dostala do světového zpravodajství spíš kvůli eskalujícímu konfliktu s Íránem. Země aktuálně představila plán, který počítá se seškrtáním vládních výdajů o 14 procent. Už loni v prosinci přitom země přes noc zvýšila cenu dotovaného benzinu o 40 procent. To je ale jen začátek.

Skončit má i velkorysá daňová politika. V roce 2018 plánuje země zavést daň z přidané hodnoty, která v zemi nikdy neexistovala. Úřady naznačily ale třeba i zavedení daní z nezdravých potravin. „Nový rozpočet je ovlivněn snížením ceny ropy a výzvami spojenými s globálními ekonomickými těžkostmi. Přihlédli jsme i k nestabilitě, která panuje v okolních zemích," nechal se slyšet král Salmán.

Příjmy z ropy, která představuje 73 procent příjmů království, se loni propadly o 23 procent. Navzdory plánovaným škrtům letos země počítá s deficitem ve výši 98 miliard amerických dolarů. Utahování opasků přitom pro Saúdskou Arábii přichází v nejméně vhodnou dobu. Zemi ekonomicky zatěžuje vojenské angažmá v Jemenu 
a nedávná poprava šíitského duchovního Nimra Bákira Nimra zemi přinesla další problémy. Vedla totiž nejen 
k přerušení diplomatických vztahů s Íránem a kritice z celého světa, ale také rozhněvala šíitskou menšinu v zemi.

Výhrůžky a nedůvěra

Země navíc čelí výhrůžkám Islámského státu i rostoucí nedůvěře ze strany spojenců 
z EU a Spojených států.
Království také navzdory odporu části ultrakonzervativních duchovních opatrně zavádí společenské změny – ženy tak například letos poprvé volily i kandidovaly v místních volbách.

Analytici se přitom shodují, že dosavadní blahobyt byl hlavním důvodem, proč tuhý saúdskoarabský režim s drakonickými zákony nemusel čelit větším nepokojům. To se ale může změnit propadem cen ropy. Ještě v létě 2014 se barel prodával za sto dolarů, nynější cena dosahuje jen 36 dolarů a očekává se další pokles.

Ropný kartel OPEC, tvořený zejména arabskými státy, se blíží k rekordnímu množství vytěžené ropy a nechce těžbu omezovat, aby jeho tržní podíl nezaujala konkurence. Saúdská Arábie dokonce 
v lednu sama snížila cenu ropy pro evropské odběratele. Očekává se totiž, že na trh ve velkém vstoupí Írán, který dosud omezovaly mezinárodní sankce.
Saúdská Arábie ale není jediný stát Perského zálivu, který se musí uskromnit. Katar, který zatěžují i přípravy na fotbalové mistrovství světa 
v roce 2022, čeká letos deficit ve výši 12,8 miliardy dolarů. Jde vůbec o první schodek po 15 letech. Spojené arabské emiráty, považované za světový symbol blahobytu, už loni v létě svým občanům seškrtaly dotace na benzin.
Na zavedení DPH do tří let se pak se Saúdskou Arábií dohodl i Katar, Kuvajt, Bahrajn, Omán a Spojené arabské emiráty. „Éra hojnosti se uzavírá. Večírek skončil," komentoval minulý týden situaci pro zpravodajskou stanici NPR ekonom John Sfakianakis žijící 
v Rijádu.