Třináctiletá dívka se širokým úsměvem a copem až k pasu ale má vyšší cíl, než je její rýč. Přestože se jeho dosažení nikdy nedožije. Sází malé sekvoje, které by jednou mohly vyrůst v obry. A žít tisíce let. „Je to neuvěřitelné. Jen si to to představte, že za tisíc let z ní může být opravdu velký strom,“ řekla reportérovi agentury AP Ashtyn.

Zelená sazenice, která dívce sahá ke kolenům, je malým dílkem důležitého projektu výsadby nové generace největších a nejstarších stromů naší planety. Projektu, které nám napoví, zda geny, které umožnily rodičům přežít tisícovky let, ochrání i tyto sazeničky před současnými změnami klimatu.

Výsadba na sekvojovém hřebenu, za níž stojí michiganská nezisková organizace Archangel Ancient Tree Archive, která uschovává genetické informace starých obřích stromů, je jedním z mnoha mimořádných opatření přijatých k záchraně kalifornských ikon, které byly ještě nedávno považovány za téměř ohnivzdorné. Nyní jim ale hrozí, že zmizí z naší planety. A stačilo by k tomu jen několik podobně devastujících ohnivých sezon.

Lesní požáry v Kalifornii
Smutný rekord. Kalifornské požáry sežehly přes dva miliony akrů půdy

Sekvojovec obrovský je objemově největší strom na světě a je blízce příbuzný se sekvojemi, které jsou pro změnu nejvyššími na světě. Sekvojovci rostou přirozeně pouze ve 420 kilometrů dlouhém pásu lesa na západních svazích pohoří Sierra Nevada. Mají mohutný kmen a mohou dorůst až do výšky 90 metrů. Pobřežní sekvoje jsou štíhlejší a najdete je především v blízkosti Tichého oceánu v severní Kalifornii.

Oba dva druhy patří mezi nejlépe ohni přizpůsobené rostliny. Silná kůra chrání jejich kmeny a jejich koruny jsou tak vysoko, že na ně plameny ničivých kalifornských požárů nedosáhnou. Dokonce na oheň v jisté míře i spoléhají. Pomáhá jim totiž otevřít šišky k rozptýlení semen. Navíc plameny čistí podrost, takže jejich sazenice snadněji zakoření a dostanou se k slunečnímu světlu.

Podle údajů správy národních parků nikdy před rokem 2015 velké sekvoje neshořely. Loni ale devastace majestátních stromů dosáhla bezprecedentní úrovně. Zničeno bylo až 14 procent z odhadovaných 75 tisíc stromů o průměru větším než 1,2 metru. Tisíce dalších byly ztraceny při požárech letos. Shořelo 27 sekvojových hájů, tedy necelá třetina.

„Na vině jsou klimatické změny a také staletý způsob boje s ohněm. Hasíme i v divočině, místo toho, abychom to nechali dohořet, čímž bychom předešli dalším a větším budoucím požárům,“ řekla agentuře AP vedoucí Správy zdrojů a vědy v Národních parcích Sequoia a Kings Canyon Christy Brighamová. Vytrvalá sucha vedla k současným masivním požárům, které braly palivo z nahromaděného nespáleného dřeva z předchozích hašení. Doutnající sekvoje dohnaly Brighamovou až k slzám.

Symboly všech stromů

„Jsou tak velké a tak staré, ikonické a svérázné. Jsou to tak silné individuality, že je milují i lidé, kterým jsou jinak stromy fuk. Jsou symbolem všech stromů. Je srdcervoucí, že za požáry, které nemohou přežít, stojíme my lidé,“ pokračovala vědkyně.

K záchraně stromů byla přitom letos přijata v Kalifornii extrémní opatření. Včetně balení kmenů největších stromů do ohnivzdorných fólií, instalace protipožárních rozprašovačů, pravidelného shrabování jehličí a jiných hořlavých materiálů z okolí stromů, dokonce byly nagelovány koruny titánů nehořlavou směsí. „Jenže toto vše je strašně nepraktické,“ uvedla Brighamová. Podle ní je třeba udělat mnohem více. Například řízeně vypalovat náletovou vegetaci. A pomoci sekvojím s reprodukcí.

Jednou z mnoha oblastí, které loni masivně poškodily divoké požáry, byl háj Alder Creek, jehož součástí je od poloviny minulého století i chatová oblast Sequoia Crest. Polovina ze zdejší stovky domů byla zničena. Vedle ohořelých pahýlů zde snadno najdete i prázdné betonové základy. K zčernalým obrům stále stojícím na stráži ve strmých svazích to je z Los Angeles jen 240 kilometrů.

Požár v Kalifornii
Tragická bilance. Při požáru v severní Kalifornii zahynuli další tři lidé

Právě z tohoto soukromého lesa organizace Archangel Ancient Tree Archive během posledních deseti let shromažďovala šišky, aby zachovala genetickou informaci ze dvou zdejších nejstarších a největších stromů. Stagg, pátý největší strom na světě, inferno přežil. Waterfalla ale požár zabil.

„Vlastně to je boží prozřetelnost. Kdo mohl tušit, že Waterfall uhoří, když jsme připravovali z jeho semen sazenice,“ řekl pro AP spoluzakladatel organizace David Milarch. Jeho posláním je archivovat genetiku starých stromů, šlechtit je a následně je znovu zasadit. Věří, že nejstarší stromy jen díky silným genům přežily sucha, nemoci i požáry. Jejich potomci tak mohou mít větší šanci na vlastní přežití.

S výsadbou se začalo ihned po velkém požáru před dvěma lety. Na starosti ji má organizace Save The Redwoods League. „Studujeme, zda tyto sazenice mohou přežít tam, kde silný požár zničil jakoukoli šanci na přirozené množení stromů,“ uvedla vědecká ředitelka Joanna Nelsonová.

Tři tisíce let starý obr

I když nevylučuje využití sazenic ze Stagga, jehož stáří se odhaduje na tři tisíce let, projekt výsadby je navržen tak, aby našel nejvhodnější biologickou a genetickou rozmanitost pro zvýšení šance na přežití těchto stromů.

„Ano, Staggova genetická výbava fungovala velmi dobře posledních tři tisíce let,“ vysvětlovala řekl Nelsonová. „Nicméně my víme, že následujících tři tisíce let bude obtížnějších. Jak z hlediska oteplování, vysychání země a vzduchu, tak větších a častějších lesních požárů. Budou to podmínky, které tyto stromy ještě nezažily,“ dodala.

Rodina prohledává trosky lesním požárem zničeného domu ve městě Talent ve státě Oregon, 10. září 2020
Požáry stále pustoší západ USA. Pohřešuje se dalších šestnáct lidí

Místní lidé – ti, kteří přišli o domovy, i ti, kteří byli ušetřeni - se spojili a položili zavlažovací potrubí až k sazenicím. Spolu s pracovníky z Archangela a dalšími dobrovolníky následně vykopali díry pod tenkou vrstvou sněhu a zasadili zelené výhonky. Uta Kogelsbergerová, jejíž srub také vyhořel, neplánuje jeho znovuobnovení. Jen zde chce po sobě zanechat dědictví, i když ho na vlastní oči nikdy neuvidí. „Všichni jsme svým způsobem za ty požáry odpovědní,“ řekla americké agentuře. „Ztráta chaty byla pro mě zničující, ale ztráta tohoto úžasného ekosystému, který ji obklopoval, je nesrovnatelně horší. Víte, dům znovu postavíte, ale nahradit tři tisíce let starou sekvoj nemůžete,“ dodala.

K místním se v listopadu připojily přírodovědné třídy pětatřiceti školáků sedmé a osmé třídy ze Springville, městečka, které leží na úpatí pohoří. Pomáhali s výsadbou 150 sedmiletých sazenic. Učitelka Vicki Matthewsová popisovala, jak nejdříve vjeli školním autobusem ze silnice visící nad kaňonem řeky Tule do stále zeleného lesa, který se pak změnil v rezavý kvůli škodám způsobeným suchem a poté ve hřbitov černých pahýlů vrhajících své ostré stíny na zasněžené svahy.

Ashtyn a dva její spolužáci opatrně vyjmuli malý strom z květináče, rozmotali kořeny a zasadili ho poblíž ohořelé skály. Pak kolem něj nasypali hlínu. Sekvojovec od nich dostal jméno Timmy. Dívka s copem až k pasu reportérovi řekla, že by se sem ráda vracela každý rok, aby viděla, jak Timmy roste. „Doufám, že z něho jednou vyroste obr,“ dodala se širokým úsměvem.

Ohnivá tragédie:

Lesní požáry v americkém státě Kalifornie letos spálily tři až pět procent všech sekvojovců obrovských. Odhadem by to mělo být až 3637 těchto vzácných stromů. Uvedla to americká správa národních parků. V součtu s podobně ničivým loňským rokem by tak mohla být zničena až pětina těchto nejmohutnějších stromů na světě.

Loňská sezona požárů byla přitom ještě ničivější. Podle statistik tehdy shořelo až 10 400 sekvojovců. Jejich celková populace se letos odhadovala na zhruba 75 tisíc exemplářů a správci mají obavy, že v důsledku škod z posledních dvou sezon a let 2015 až 2017 se v částech národního parku Sequoia porosty nebudou schopny samy obnovovat. Zdroj: AP, ČTK