Radikálové z vedení donbaských republik dosud jednoznačně nedeklarovali svou ochotu podřídit se správě Kyjeva, přestože Moskva, která je podporuje, územní celistvost Ukrajiny vyjma anektovaného Krymu v oficiálních vyjádřeních nezpochybňuje. V únorových mírových dohodách z běloruského Minsku se praví, že politické urovnání donbaské krize má proběhnout „v souladu s ukrajinskými zákony". Kyjev má do konce roku obnovit plnou kontrolu rusko-ukrajinské hranice.

Jednotlivé body návrhů, jejichž plný text zveřejnila agentura DAN, vycházejí z formulací minských dohod. Představa separatistů počítá s vymezením zvláštní zóny na východě země, jejíž územní rozsah bude stanoven zvláštním zákonem. Území bude mít rozsáhlou autonomii včetně neodvolatelnosti zvolených zástupců Kyjevem, vytváření vlastních bezpečnostních složek, autonomního využívání přírodních zdrojů nebo používání ruštiny. Vedoucí představitelé „lidových republik" Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij si zachovají své funkce, pokud je z nich místní donbaské orgány – nikoli Kyjev – neodvolají.

Anexe Krymu

Z textu povstaleckého návrhu ústavních změn mimo jiné vyplývá, že separatisté uznáním ukrajinské svrchovanosti formálně odmítají ruskou anexi Krymu. „Výkonnou moc v (ukrajinských) oblastech a okresech a ve městech Kyjevě a Sevastopolu uplatňují místní správní orgány. Zvláštnosti výkonné moci ve městech Kyjevě a Sevastopolu určují jednotlivé ukrajinské zákony," píše se v návrhu. V ústavním článku 133 se podle povstaleckého návrhu bude nadále uvádět, že „součástí systému administrativního a územního uspořádání je autonomní republika Krym".

Ústavní návrhy separatistů dnes komentoval jejich luhanský zmocněnec Vladislav Dějněgo. Řekl, že „lidové republiky" jsou ochotny zůstat součástí Ukrajiny ve jménu zastavení ozbrojených bojů na Donbasu. Připravenost respektovat zachování územní celistvosti země není podle něj ale novinkou.

„Ochota Luhansku a Doněcku dosáhnout kompromisu s Kyjevem není obsažena jen v našich návrzích ústavních změn. Lidové republiky to daly najevo už loni v září na první schůzce v Minsku," citovala Dějněga luhanská agentura LuganskInformCentr. „Už tehdy republiky navzdory svým vojenským úspěchům souhlasily s tak ohromným kompromisem," do­dal.

Názory ukrajinského vedení na tuto otázku jsou ale podle Dějněga neudržitelné. „Zdá se to nemyslitelné, ale lidé uzurpující si moc v Kyjevě si nepřejí naší integraci cestou decentralizace. A to jsme připraveni k mírovému a konstruktivnímu dialogu," podotkl Dějněgo.

Podle ruské agentury RBK separatisté své návrhy předali takzvané kontaktní skupině, jak to předpokládají minské dohody. Na její platformě se od února jedná o mírovém urovnání krize.

Ukrajinské vedení návrhy povstalců zatím nekomentovalo. Premiér Arsenij Jaceňuk nedávno prohlásil, že „Moskva ani nikdo jiný nemá právo diktovat Ukrajině, jaká má být její ústava". Minské dohody nicméně „dialog o budoucím režimu" povstaleckých zón předpokládají.