Vůbec poprvé tak byli v Srbsku odsouzeni spolupachatelé masakru, při kterém jednotky generála Ratka Mladiče po dobytí východobosenského městečka Srebrenica v červenci 1995 povraždily na 8 000 Muslimů. Dopustily se tak nejhoršího masakru civilního obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. "Obžalovaní jsou vinni, že zabili šest zajatců muslimského původu… Porušili mezinárodní právo a spáchali válečný zločin na civilistech," uvedla soudkyně Gordana Božilovičová-Petrovičová.

Obžalovaní, kteří všichni pocházejí z jednotky Škorpioni, byli zatčeni krátce poté, co v červnu 2005 dvě srbské televize odvysílaly videonahrávku ukazující, jak ozbrojenci stáhli z nákladního auta šest mladých Muslimů s rukama svázanýma za zády. Odvedli je na paseku a tři hned zastřelili ranou do týla. Tváře vrahů byly na záběrech vidět a byly slyšet i jejich nadávky Muslimům.

Záběry vyvolaly zděšení srbské veřejnosti, jejíž část do té doby věřila, že se srbské jednotky na masakru nepodílely. Podezřelí byli zatčeni téhož roku v listopadu. Obžaloba požadovala pro každého z pětice Škorpionů nejvyšší trest, tedy 40 let vězení. Soud nakonec poslal Slobodana a Branislava Mediče na 20 let do vězení, Pera Petraševiče odsoudil k 13 letům a Aleksandar Medić dostal pět let. Aleksandar Vukov byl zproštěn obvinění.

Generál Mladić i někdejší politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić, kteří jsou považováni za hlavní strůjce masakru, stále unikají spravedlnosti. Srbské vedení, a to jak vláda bosenské Republiky srbské, tak vlastního Srbska, odpovědnost za masakr dlouho odmítalo. Bělehrad také donedávna popíral zapojení svých jednotek do bosenské války (1992-95).

Škorpioni kromě Bosny válčili rovněž v Chorvatsku (1991-1995) a proti albánským povstalcům v Kosovu (1998-1999). Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), nejvyšší soudní instance OSN, koncem února uznal, že bosenský masakr byl genocidou. Za ni sice Srbsko nenese přímou odpovědnost, ale nezabránilo jí a nepotrestalo její viníky.