Ve funkci ministra Sergeje Šojgua nahradí bývalý místopředseda vlády a ekonom Andrej Bělousov, napsal deník The Guardian. Bývalý ministr je dlouholetým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina. Již nějakou dobu ale schytával kritiku za to, jak vede válku na Ukrajině.

Putin se proto rozhodl mu dát novou pozici, a to generálního tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace. Překvapivý krok udělal podle agentury Reuters proto, aby zemi připravil na ekonomickou válku a aby lépe využívala obranný rozpočet.

Podle ruské politoložky Taťjany Stanovajové kremelský vůdce považuje Bezpečnostní radu za instituci, kam posílá své bývalé klíčové pěšáky, které nemůže pustit, ale nemá pro ně jiné místo. Jedním z takových lidí je i Dmitrij Medveděv, napsala agentura AP.

Nejzajímavější momenty s Šojguem

Poté, co se Šojgu stal ministrem obrany, se vrhl na reformu ruské armády. Kromě mnoha opatření zavedl nečekané prověrky, na které se důstojníci nemohli připravit. Předpokládal, že tím zajistí připravenost ruských sil.

Před začátkem války tvrdil, že Rusko Ukrajinu nenapadne

Přibližně 14 dní před zahájením války, 11. února 2022, Šojgu popřel, že by Moskva útok na Ukrajinu plánovala. Válku přitom rozpoutala ten samý měsíc 24. února. Podle agentury Bloomberg byl exministr jedním ze čtyř lidí, kteří o Putinových plánech věděli.

Ruská armáda se opět snaží probojovat do Charkova:

Následky války v Charkovské oblasti. Ilustrační snímek
Směr postupu Rusů na Ukrajině je jasný. Putin chce znovu Charkov

O pár měsíců později, 21. září 2022, pak prohlásil, že Rusko nevede válku jen s Ukrajinou. „V tuhle chvíli jsme ve skutečnosti ve válce s kolektivním Západem a s NATO,“ řekl agentuře TASS.

Kritika za vyhlášení mobilizace

V září 2022 vyhlásil tehdejší ministr mobilizaci až 300 tisíců záložníků. Tvrdil, že muži před vysláním do boje projdou tréninkem. Někteří z nich ovšem zemřeli méně než dva týdny po naverbování. List The Moscow Times z toho vyvozuje, že možná neprošli ani základním vojenským výcvikem.

Zdroj: Youtube

Šojgu vytvářel falešné hrozby

V říjnu stejného roku Šojgu telefonoval s britským ministrem obrany Benem Wallacem. „Znepokojují mě možné provokace Kyjeva zahrnující použití špinavé bomby,“ řekl tehdy. Obavy, že by Ukrajina na Rusko shodila bombu s radioaktivním odpadem, ale Francie, Británie i Spojené státy americké odsoudili jako lži a označili to za snahu o eskalaci konfliktu, informovala stanice BBC.

Odvolával se na neonacismus a terorismus

V novoročním projevu před začátkem roku 2023 Šojgu prohlásil, že válka potrvá tak dlouho, jak jen bude potřeba. A to dokud nesplní cíle invaze. „Oceňuji nesmrtelné činy, obětavou odvahu a hrdinství ruských vojáků v boji proti neonacismu a terorismu,“ uvedl.

Za dva roky války s Ruskem padlo 31 tisíc ukrajinských vojáků:

Poslední rozloučení s ukrajinským voják Mykhailom Reutskiym, který zahynul 18. února 2023 v Doněcké oblasti.
Za dva roky války podle Zelenského padlo 31 tisíc ukrajinských vojáků

Ohledně postupu války se vyjádřil také na začátku června roku 2023. Tvrdil, že Rusko zabránilo jakékoliv ofenzivě Ukrajiny. „Pokusy o ofenzivu jsme zmařili, nepřítele jsme zastavili. Ruští vojáci a důstojníci prokázali odvahu a hrdinství,“ řekl. Podle ISW ovšem překrucuje realitu.

S Číňany odletěl na oslavy do Severní Koreje

Šojgu udržoval blízké vztahy s Čínou. Během svého působení se několikrát sešel se svým čínským protějškem a v červenci 2023 s čínskou delegací odletěl do Severní Koreje. Zúčastnil se tam oslav 70. výročí konce korejské války a setkal se s korejským vůdcem Kim Čong-unem a tamním ministrem obrany.

Zdroj: Youtube

Wagnerovci s ním vedli krutý boj

Exministr opakovaně slýchával kritiku za to, jak vede válku. Největší ale přicházela od vůdce takzvaných Wagnerovců Jevgenije Prigožina. Šéf soukromé armády ho mimo jiné obviňoval i z toho, že posílá málo munice a snaží se tak jeho skupinu zničit. „Šojgu v prvních dnech války zabil tisíce ruských vojáků,“ prohlásil Prigožin. Dodal, že z dalších tisíců udělal potravu pro děla.

Zdroj: Youtube

Přestože Prigožin Šojgua veřejně káral pro neschopnost a pokrytectví, tehdejší ministr nevystoupil a k situaci se nevyjádřil. Média to vedlo ke spekulacím, že už mu Putin nedůvěřuje a že ho odstraní. Spekulace se ale nepotvrdily a Šojgu pokračoval ve své práci.

Šojgu pochází ze sibiřské republiky Tuva a z matčiny strany má dokonce ukrajinské kořeny. Po vystudování Krasnojarského polytechnického institutu pracoval dekádu na stavbách po celé zemi. Během těchto deseti let se vypracoval až na stavbyvedoucího a zapojil se do fungování Komunistické strany Sovětského svazu.

V roce 1990 se přestěhoval do Moskvy, kde se uchytil díky kontaktům svého otce. O rok později ho tehdejší prezident Ruska Boris Jelcin jmenoval ministrem pro mimořádné situace. Tato pozice mu umožnila získat hodnost generála. V roce 1999 dostal nejprestižnější ruské státní vyznamenání a stal se tak Hrdinou Ruské federace. V roce 2012 ho Putin jmenoval ministrem obrany.

Šojguova historie s Putinem ovšem sahá až do roku 1991, kdy se stal jedním z lídrů ruské provládní strany Jednota. Lídr Ruska bral Šojgua jako přítele a několikrát s ním trávil i dovolené na sibiřském venkově.