Nevím, proč jsem to udělal. Vychovali mě, abych byl dobrý člověk, prohlásil v soudní síni při svém procesu v roce 1991 Ray Shawn Jackson. Tehdy čtyřiadvacetiletý pologramotný dělník z Kansas City se krátce předtím přiznal k uškrcení šesti žen. Všechny zabil, když za deště vyrazil na dlouhou osamělou procházku, které podnikal v jednom z nejhezčích parků Kansasu.

Ray Jackson se narodil právě před 55 lety, 28. srpna 1967, jako jedináček v chudé černošské rodině, která se přestěhovala do Kansasu, když mu bylo sedm. Vyrůstal prakticky bez perspektivy a bez vzdělání v chudinském slumu a v dospívání si začal přivydělávat jako příležitostný, nekvalifikovaný a pologramotný dělník. 

Promoklý noční fantóm

Vraždit začal v září 1989. Do dubna následujícího roku stačil zabít v Kansasu šest žen. Šlo o prostitutky zhruba v jeho věku, které si vyhlédl, když se toulal kolem Gillhamova parku, a pak je nalákal do jeho hlubin pod záminkou, že má crack. Namísto drogy však mladé ženy čekala smrt uškrcením.

Lindy Sue Biechlerovou útočník v jejím bytě sexuálně napadl a ubodal. Policisté měli několik podezřelých, u všech se nicméně prokázala jejich nevina. Vraha se podařilo dopadnout až letos, po více než 46 letech. Ilustrační foto.
Dívku před 46 lety ubodal. Vraha teď odhalil rodokmen, policii jméno šokovalo

Zvláštností bylo, že vždy, když se Jackson vydal vraždit, pršelo. „Rád se procházel v dešti,“ komentoval to později s trpkostí v hlase detektiv oddělení vražd Ronald Russell. Pro toho se kansaské deště změnily během ubíhajících měsíců v tu nejhorší noční můru.

Gillhamský park, pojmenovaný po zakladateli moderní podoby Kansas City Robertu Gillhamovi, je poměrně rozlehlý a je v něm řada temných míst. Policie nevěděla, kdy a kde vrah udeří. Ale postupně se začalo ukazovat, že když v noci prší, najde se další den někde v parku vysvlečené ženské tělo v provokativní sexuální póze s roztaženýma nohama, s oblečením poházeným kolem a se stopami po smrtelném stisku na krku.

Všechny oběti se živily jako prostitutky, takže se nabízela možnost, že je vraždí nějaký maniak, který je z nějakého důvodu nenávidí, nebo případně zákazník, s nímž se z nějakého důvodu rozešly ve zlém. Obě tyto stopy se však ukázaly jako liché. Jackson proti prostituci jako takové nic neměl. A žádná z žen, jež zabil, mu nikdy předtím neublížila. „Nevybral si je kvůli ničemu, co udělaly v minulosti. Byly prostě jen na ulici,“ řekl později u soudu žalobce Pat Peters (jeho slova zachytila agentura AP, která sledovala proces).

Způsob provedení vrah neměnil. Když uprostřed noci narazil někde v okolí parku na ženu, jež odpovídala jeho zabijáckým záměrům, nabídl jí, zda by si nechtěla zakouřit crack. „Zeptal jsem se jí, jestli se nechce trochu povznést, a ona řekla ano,“ popsal Jackson svůj modus operandi, který zopakoval u všech obětí.

Ženy pak odvedl na nějaké temné a odlehlé místo, kde na ně zezadu zaútočil a rdousil je, dokud neztratily vědomí. Když je dostal na zem, tak je vysvlékl, za pomoci ran znovu probudil, znásilnil a uškrtil. Pak je nechal ležet na místě, s oblečením rozházeným kolem. Dvě z obětí přitom znal i z běžného denního kontaktu.

Ray Jackson si k vraždění zvolil Kansas City (na snímku), kde přepadal a škrtil zejména v Gilhamově parkuRay Jackson si k vraždění zvolil Kansas City (na snímku), kde přepadal a škrtil zejména v Gillhamově parkuZdroj: Wikimedia Commons, Stuart Seeger, CC BY-2.0

Dobrodružné dopadení

K poslední vraždě došlo v dubnu 1990. O čtyři dny později, ještě za tmy a za jarního mrholení, venčil v parku jeden muž svého psa, když ho zaujaly divné zvuky z nedalekého křoví. Podíval se blíž a jeho prvotní dojem byl, že si nějaký pár zřejmě dopřává sex v přírodě. Rychle ho ale přešel: počasí nebylo vhodné k takovým hrátkám, rozházené a rozervané oblečení kolem nevypadalo, že by si je žena svlékla dobrovolně a žena sama při aktu nijak nereagovala, ležela na zemi jako mrtvola.

Britská žena Ann Heronová, která byla záhadně zavražděna 3. srpna 1990. Její vražda nebyla dodnes vyřešena
Zemřela přímo v domě. Záhadná vražda Ann Heronové straší Anglii už přes 30 let

Muž pochopil, že je svědkem znásilnění a zasáhl, ale ve chvíli, kdy dal o sobě vědět, začal pachatel utíkat. Majitel psa ho nepronásledoval - na zemi byla stále žena, o niž se musel nejdříve postarat.

Žena po chvíli skutečně nabyla vědomí, a když dorazili přivolaní policisté, byla schopna neznámého útočníka popsat. Policisté vyšetřující vraždy v parku si v té době již sestavovali plánky pravděpodobného pachatelova pohybu, protože bylo zřejmé, že buď žije poblíž, nebo má k parku nějaký vztah a vyskytuje se častěji v jeho okolí.

Na základě informací přepadené teď sestavili pachatelův identifikační portrét a s ním vyrazili do okolních ulic podle svého schématu. Vyplatilo se to: několik místních lidí jim sdělilo, že to vypadá na Raye Jacksona. Ten byl zatčen a hned při prvním výslechu se přiznal.

Odsouzen na doživotí

Policisté měli pachatele, jeho prvotní přiznání se však trochu obrátilo proti nim, protože když byl Jacksonovi přidělen veřejný obhájce, obvinil policisty, že využili Jacksonovy nízké inteligence (ten byl duševně na úrovni dítěte) a přiznání z něj vylákali, neboť nebyl schopen chápat svá práva. 

Americký sériový vrah Westley Allan Dodd byl odsouzen k trestu smrti a 5. ledna 1993 byl oběšen.
Samotář s hrůzným apetitem. Vrah dětí Dodd dostal trest smrti, zvolil šibenici

Státní zástupce se rozhodl vyřešit tuto situaci tak, že nabídl výměnou za uznání pachatelova doznání to, že nebude žádat trest smrti. To také skutečně dodržel: Jackson byl na základě požadavku žaloby nakonec odsouzen jen k sedmi doživotním trestům bez možnosti podmínečného propuštění. Šest doživotí dostal za šest vražd prvního stupně, to sedmé za pokus o vraždu. Polehčující okolností mu bylo, že jinak byl jeho trestní rejstřík čistý.

V současnosti zůstává stále ve vězení. „Vím, že jste na mě všichni naštvaní a přejete si, abych byl mrtvý. Ale jinak jsem nikdy za celý svůj život nic takového neudělal. Ani jsem nikoho neokradl,“ řekl Jackson u soudu příbuzným obětí.