„V následujících dnech se budeme snažit najít společnou řeč s Jižní Koreou. Hlavním tématem těchto hovorů, které se uskuteční se svolením našeho vůdce Kim Čong-una, by měly být praktické záležitosti související s účastí severokorejské výpravy na zimních olympijských hrách,“ uvedl k obnovení linky předseda severokorejského Výboru pro mírové sjednocení Ri Son-kwon.

Horká linka v minulosti představovala naprosto zásadní komunikační kanál mezi oběma zeměmi, Severní Korea ale pravidelně spojení přerušovala. Naposledy k tomu došlo v únoru 2016, kdy Pchjongjang linku pozastavil v reakci na uzavření společné industriální zóny Kesong.

Mluvčí jihokorejského prezidenta Yoon Young-chan rozhodnutí Severní Korey uvítal, protože by mohlo vést k „nepřetržitému dialogu“. Skepticky se k obnovení horké linky naopak staví představitelé americké vlády. Podle jejich názoru je možnost smysluplných rozhovorů se Severní Koreou naprosto vyloučena. Jejich vznik totiž Washington podmiňuje ukončením severokorejského jaderného programu.

Zatím poslední jednání mezi vládními představiteli obou Korejí proběhlo v prosinci 2015. Jeho výsledek sice ani jedna ze stran veřejně nekomentovala, během následujících dvou let však KLDR zintenzivnila svůj program jaderného i konvenčního zbrojení.

Mírné zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi ale naznačil již novoroční projev Kim Čong-una. Severokorejský diktátor během něj totiž uvedl, že Severní Korea zvažuje účast svých sportovců na XXIII. zimních olympijských hrách, jež od 9. února hostí jihokorejský Pchjongčchang. Soul okamžitě zareagoval nabídkou jednání na vysoké úrovni. To by se mělo konat 9. ledna v pohraniční vesnici Pchanmundžom.