Severokorejská státní televize uvedla, že nedělní zkouška byla „naprosto úspěšná“ a že bombu bude možné umístit na mezikontinentální balistické střely. Spojené státy obratem ubezpečily Japonsko, že k jeho ochraně jsou připraveny nasadit i jaderné zbraně.
Severokorejská státní televize uvedla, že nedělní zkouška byla „naprosto úspěšná“ a že bombu bude možné umístit na mezikontinentální balistické střely. Spojené státy obratem ubezpečily Japonsko, že k jeho ochraně jsou připraveny nasadit i jaderné zbraně.
K otřesům došlo jen několik hodin poté, co se severokorejský vůdce Kim Čong-un pochlubil novým typem vodíkové pumy. Zemětřesení bylo desetkrát mohutnější než to, které vyvolala poslední podobná zkouška vloni na podzim.
Jihokorejský prezident Mun Če-in svolal krizové zasedání národní bezpečnostní rady. „Severní Korea se dopustila absurdní strategické chyby,“ uvedl. Soul bude podle něj usilovat o úplnou diplomatickou izolaci Pchjongjangu a zváží rozmístění silnějších amerických taktických zbraní v zemi. Spojené státy v Jižní Koreji rovněž provozují protiraketový štít THAAD.
O znepokojivém vývoji na poloostrově bude jednat také Rada bezpečnosti OSN. Soul potvrdil, že epicentrem výbuchu byla oblast Kulju, v níž se nalézá severokorejské jaderné silo Punggye-ri. „Je to naprosto nepřijatelné. Budeme důrazně protestovat,“ rozhorlil se v reakci japonský premiér Šinzó Abé.
Incident odsoudila také česká diplomacie. „Česká republika vyzývá KLDR, aby od těchto destabilizujících aktivit upustila a okamžitě začala dodržovat své mezinárodní závazky,“ uvedlo české ministerstvo zahraniční v oficiálním prohlášení. Premiér Bohuslav Sobotka v televizi Prima prohlásil, že do řešení situace by se měla zapojit Čína. „Bez určité tolerance či podpory ze strany Číny by korejský režim těžko zvládl takto dlouho existovat,“ je přesvědčen předseda vlády. Čína už Severní Koreu vyzvala, aby své „nesprávné kroky“ zastavila a podřídila se usnesením Rady bezpečnosti.
Podle bezpečnostního experta Bruce Bennetta z americké výzkumné instituce Rand Corporation museli otřesy silně pocítit i obyvatelé blízkého čínského pohraničí. „Nebyla to čistě vodíková bomba, ale byla jí stoprocentně o mnoho blíž než vše, co Severokorejci dosud vytvořili,“ uvedl Bennett pro BBC. Nedělní výbuch odpovídal náloži zhruba 100 kilotun TNT. Bomba, kterou v roce 1945 svrhli Američané na Hirošimu, přitom způsobila výbuch o síle menší než 20 kilotun TNT.
Pchjongjang provedl poslední jadernou zkoušku loni v září. Od té doby se snaží zvýšit dolet svých balistických raket tak, aby mohly zasáhnout i vnitrozemí Spojených států. Série testů střel, které by mohly posloužit jako nosiče jaderných náloží, eskalovaly v poslední době už tak zhoršené vztahy mezi Severní Koreou a USA.
Hlavním důvodem pro vývoj vodíkové bomby je omezená velikost klasické atomové zbraně. V případě větších rozměrů se totiž následkem exploze vzdálí atomy uranu 235 natolik, že se štěpná reakce zastaví. Vodíková puma je založena na principu termonukleární fúze vyvolané vysokými teplotami či enormním tlakem, což je proces podobný tomu, který probíhá v nitru hvězd. Proto není limitována velikostí. Devastace z jedné nálože může zasáhnout okruh až 20 kilometrů.
První pokusnou vodíkovou explozi podnikly USA v listopadu 1952 v Tichomoří. Prudké soupeření v této oblasti zvolnila až dohoda mezi Sovětským svazem a Spojenými státy z října 1963, která zakázala testovat vodíkové pumy jindy než v podzemí. Dnes má termojaderné zbraně ve výzbroji také Francie, Velké Británie, Indie, Čína a možná i Izrael.
