Více než 20 milionů lidí v Nigérii, jižním Súdánu, Somálsku a Jemenu přežívá v oblastech, které v posledním období zasáhlo ničivé sucho. Na celém území tak hrozí hladomor. "Jde o největší krizi za posledních 50 let," říká Denise Brownová, koordinátorka světového potravinového programu OSN.

Na pokraji smrti hladem se podle ní už ocitlo přibližně 1,8 milionu lidí. Potravinový program OSN se snaží zajistit potravinovou pomoc pro 1,2 milionu z nich, ale i na to potřebuje víc peněz, než kolika momentálně disponuje. Dopravu pomoci navíc blokují ozbrojenci z Boko Haram. "Nemůžeme se dostat k několika stům tisícům lidí, kteří se nacházejí ve třech oblastech v Nigérii na hranicích s Nigerem a Čadem, protože tam prostě probíhá aktivní konflikt," řekla Brownová. Podle ní jde asi o 600 tisíc ohrožených lidí.

Skupina Boko Haram zahájila povstání v severovýchodní Nigérii v roce 2009 a dostala pod svou kontrolu pohraniční oblasti v sousedním Čadu, Nigeru a Kamerunu. Jejím cílem je vytvořit z Nigérie muslimský stát, založený na striktním výkladu práva šaría. Ozbrojené srážky v oblasti Čadského jezera za sebou zanechaly od začátku konfliktu na dvacet tisíc mrtvých.

"Viděli jsme stovky tisíc lidí vyhnaných z příhraničních oblastí v Nigeru, Čadu a Kamerunu, a další miliony lidí vyhnaných z Nigérie. Epicentrem hladomoru se může stát severovýchodní Nigérie, ale začíná jít o věc, na jejímž řešení by se měl podílet celý region," uvedla Brownová. Její organizace potřebuje do října údajně 230 milionů dolarů (207 milionů eur) na to, aby hladomor odvrátila.

Brownová přitom přiznala, že její organizace nebyla na krizi takového rozsahu připravena. „Nigérie je země se středními příjmy, je to nejbohatší země v Africe. Nemysleli jsme si, že k našim nouzovým opatřením budeme muset sáhnout právě tady," řekla koordinátorka nouzové pomoci. "Poprvé jsme sem přijeli před rokem. Na míru lidského utrpení, které jsme viděli, jsme nebyli vůbec připraveni," dodala. Ocenila přitom, že jako první pomoc zafungovaly místní komunity.

Preventivní program OSN proti hladu cílí na všechny děti ve věku od šesti do 23 měsíců. Ty jsou s pomocí Dětského fondu OSN (Unicef) podrobeny zdravotní prohlídce a dostanou speciální výživu. Problém Nigérie je ale v tom, že hlad zde nehrozí zdaleka jen novorozencům a batolatům.

"Když jsme viděli míru podvýživy starších dětí, rozšířili jsme program na všechny děti ve věku do pěti let, ale z důvodu nedostatku finančních prostředků jsme museli pomoc zase omezit," říká Brownová.