Pro švédské království to byl historický krok. Své roční vojenské výdaje zvedlo o 40 procent, a to až do roku 2025. Podle stockholmské vlády se jedná o reakci na rostoucí ruskou agresivity v regionu. „Tento náš největší vojenský výdaj za posledních 70 let má jediný důvod. Nelze vyloučit ozbrojený útok na Švédsko,“ uvedl ministr obrany Peter Hultqvist.

Po skončení studené války Švédsko v průběhu následujících let drasticky snížilo své vojenské výdaje, uvádí německý Die Welt. Až po ruské anexi Krymu v roce 2014 se království rozhodlo změnit strategii. Od té doby se rozpočet na obranu pravidelně zvyšuje.

Zbrojení Švédů je jen jedním příkladem, jak moc jsou severské země znepokojeny ze svého velkého souseda. Do svých bezpečnostních systémů investují i další skandinávské země: Finsko, Dánsko a Norsko. Znovuobnovily i pozapomenutou vojenskou spolupráci, a to ve velkém rozsahu.

Švédsko s navýšeným zbrojním rozpočtem plánuje zvětšení své armády - ze současných 55 na 90 tisíc vojáků do konce desetiletí. Vláda chce také znovu aktivovat několik rozpuštěných pluků.

Když před několika měsíci ruská vojenská letadla opakovaně pronikla do švédského vzdušného prostoru a u pobřeží Stockholmu byla spatřena podezřelá ponorka, Švédsko vyslalo na svůj strategický baltský ostrov Gotland uprostřed Baltu trvalé jednotky, od roku 2019 zde funguje i protiraketový obranný systém.

Spolupráce s NATO

Na rozdíl od Norska a Dánska nejsou Švédsko a sousední Finsko členy NATO. Oba tyto státy však s Aliancí velmi úzce spolupracují a jsou rovněž velmi důležitou součástí jejího bezpečnostního systému v oblasti Baltského moře a Arktidy. Obě země pravidelně organizují protiponorková obranná cvičení a účastní se i mezinárodních manévrů Baltops pod vedením USA.

Navíc se nyní dohodly i na poskytnutí logistické podpory ozbrojeným silám v případě krizových situací. Švédové také doufají, že si u nich Finové objednají stíhačky v hodnotě zhruba deseti miliard eur. Finská premiérka Sanny Marinová před nedávnem zopakovala, že její vláda hodlá nové letouny nakoupit i přes nižší rozpočtové příjmy z důvodu covidové pandemie.

V obou tradičně neutrálních zemích se mění i přístup veřejnosti k možnému vstupu do Severoatlantické aliance. Podle lednového průzkumu je nyní například téměř polovina švédské populace pro vstup, informoval Svenska Dagbladet.

Vojenské manévry Rusů

Mezi důvody znepokojení celé Skandinávie patří kromě pravidelných narušení vzdušného prostoru i stále častějšími vojenské manévry Rusů na poloostrově Kola, který Rusko hraničí s Norskem a Finskem. Loni na podzim zde Moskva například testovala nadzvukové střely s doletem tisíc kilometrů. Severské metropole podobné aktivity už neberou na lehkou váhu a již otevření hovoří o ohrožení.

I z těchto důvodů v únoru Američané nasadili v arktických oblastech své strategické bombardéry B1.

„Současná militarizace v tomto regionu by nás mohla vrátit o několik desetiletí zpět, přímo do studené války,“ varoval rozhořčeně po americkém kroku ruský velvyslanec v Arktické radě Nikolaj Korčunov.

Diplomatovo varování ale určitě neplatilo pro aktivity jeho vlastní země. „Rusové na sněhu, ledu i pod vodou testovali svoji sílu a nové zbraně,“ informovala na začátku dubna CNN o vojenském cvičení poblíž Země Františka Josefa, kterého se mimo jiné účastnily i tři atomové ponorky. Prezident Vladimir Putin o něm pak prohlásil, že se jednalo o největší cvičení od rozpadu Sovětského svazu.