Trumfy nyní drží v rukou prezident Joe Biden, který nového člena Nejvyššího soudu jmenuje. Sice počet konzervativců ve sboru nesníží, ale může svým rozhodnutím udržet soudcovské křeslo pro liberály další desítky let. O co se jedná?

Třiaosmdesátiletý soudce matador Stephen G. Breyer, kterého už v roce 1994 jmenoval prezident Bill Clinton, je nejstarším členem devítičlenného Nejvyššího soudu. Na konci současného zasedání, které je plánováno do konce června, odejde do důchodu, informoval americký deník The New York Times.

Jeho záměr sice stále nebyl oficiálně oznámen, ale více méně se s tím za Atlantikem počítá. To znamená, že Biden dostane příležitost vybrat jeho nástupce. Ve Spojených státech se už uzavírají sázky na jednotlivá jméno.

Jaderná ponorka USS Nevada zakotvila v přístavu Guam
Nejmocnější zbraň námořnictva USA se ukázala. Ponorka je zabijákem s tajemstvím

Naklonit si Nejvyšší soud na svoji stranu je jednou z hlavních ambicí každého prezidenta USA. Donald Trump ho dokázal naklonit doprava. Měl možnost totiž jmenovat rovnou tři soudce: souhrou okolností, včetně kontroverzních obstrukcí republikánů v Senátu, kteří zadrželi schválení nominanta Baracka Obamy. Do křesel soudců díky němu usedli Neil Gorsuch, Brett Kavanaugh a Amy Coney Barrettová.

Devítičlenný tým se dnes skládá ze šesti konzervativců a tří liberálů. Breyerův odchod sice nic na těchto počtech nezmění, protože bude vyměněn pouze jeden ze tří právních liberálů, Bidenovi ale tato změna umožní vybrat mladšího soudce, který bude moci v této pozici působit desítky let.

Soudci nejvyššího amerického soudu jsou totiž jmenováni doživotně. To je podle americké ústavy zárukou jejich nezávislosti. Sami se rozhodují, zda a kdy odejdou do důchodu. Tedy skoro sami.

Na koho Biden vsadí?

V poslední době je Breyer pod velkým tlakem demokratů, aby svoji misi ukončil předčasně. Přispěly k tomu i nedávné zkušenosti. Legenda v boji za práva žen, soudkyně Ruth Bader Ginsburgová i přes svůj pokročilý věk a nemoc v úřadu pokračovala i za Obamovy vlády, a nakonec její úmrtí těsně před prezidentskými volbami v roce 2020 umožnilo Trumpovi nominovat do tribunálu ultrakonzervativní Barrettovou.

Demokraté nyní chtějí mít vše rychle hotové, píše The Washington Post. Na koho ale Biden vsadí? Breyer patří k umírněnějším liberálům. Podle deníku je pravděpodobné, že prezident vybere spíše někoho progresivnějšího. Před téměř dvěma lety, během primárních voleb, přislíbil, že pokud bude mít příležitost, vybere ze široké škály právních expertů za soudkyni barevnou ženu. To by pro Spojené státy byla další historická událost.

Pilotka Zara Rutherfordová usilující o světový rekord přistála na letišti Benešov.
Uspěla. Teenagerka jako nejmladší žena v dějinách obletěla svět, i díky Česku

Ve Washingtonu se už spekuluje, kdo by jí mohl být. Nejčastěji skloňovanými jmény jsou jednapadesátiletá Ketanji Brown Jacksonová, absolventka Harvardu, která v současné době zasedá u odvolacího soudu v D.C., a pětačtyřicetiletá Leondra R. Krugerová, absolventka Yale, která vede Nejvyšší soud v Kalifornii.

Demokraté chtějí, aby Breyerův nástupce složil přísahu ihned po jeho odchodu do penze. Důvod ke spěchu je logický. Po listopadových volbách totiž mohou ztratit většinu v Senátu. A právě Senát nominované schvaluje. V současné době v horní americké komoře panuje mezi republikány a demokraty remíza, a rozhodující hlas má tak viceprezidentka Kamala Harrisová. „Ano, chceme to udělat co nejdříve," potvrdil listu The Washigton Post šéf demokratického klubu v Senátu Chuck Schumer.

Poslední soudkyní jmenovanou prezidentem z Demokratické strany byla Elena Kaganová, kterou Obama nominoval před více než deseti lety. Poté sice ještě nominoval Merricka Garlanda, ale republikánští senátoři oddalovali hlasování, dokud se do Bílého domu nepřestěhoval Donald Trump a nevyměnil kandidáta. Garland musel čtyři roky počkat. Biden ho loni jmenoval do funkce generálního prokurátora.

Nejvyšší soud hraje ve Spojených státech velmi důležitou roli. V předchozích desetiletích, i díky silným osobnostem jakou byla například i Ruth Ginsburgová, se stal nástrojem tzv. liberální revoluce. V roce 1954 rozhodl, že rasová segregace ve školách je protiústavní, v roce 1973 umožnil za jistých podmínek potrat, v roce 2015 povolil homosexuální sňatky. Ne všechny změny se Američanům zamlouvají.

Logo společnosti Google - ilustrační foto
Americké státy žalují Google. Zasahuje podle nich do soukromí uživatelů

Během současného zasedání se soud opět zabývá potraty. Tentokrát je pro změnu může omezit. Soudci řeší ústavnost protipotratového zákona, tzv. Mississippi Act. Úřady včetně guvernéra ve státě Mississippi zakázaly potraty po patnáctém týdnu těhotenství téměř ve všech případech – s výjimkou vážného poškození plodu.

Verdikt nejvyššího soudu může mít důsledky pro celé Spojené státy, stejně jako tomu bylo u rozsudku z roku 1973. Verdikt by měl být vyhlášen v červnu. Podle komentátorů to ale z řady vyjádření a dotazů soudců během prosincového zasedání zatím vypadá, že jsou spíše nakloněni ke zrušení současných precedentů a podpoře mississippské podoby zákona.