Slavný Holyrood zažil již řadu tragédií, o kterých Skotové rádi zpívají ve svých smutných písních. Naposledy v něm premiérka Nicole Sturgeonová čelila vyslovení nedůvěry. Aféru, jež k hlasování skotského parlamentu vedla, nakonec ustála. Britští komentátoři se ale shodují, že jí rozhodně nepomohla k naplnění slibu o uspořádání druhého referenda o skotské nezávislosti. Smutný na tom příběhu je především způsob, jakým se v něm dva hlavní aktéři rozešli.

Trpký rozchod současné předsedkyně Skotské národní strany (SNP) s jejím předchůdcem a učitelem Alexem Salmondem plnil poslední týdny pravidelně stránky britských deníků.

Salmond - muž, který přivedl zemi v roce 2014 k prvnímu referendu o nezávislosti – byl po více jak rok trvajícím šetření zbaven soudem všech podezření. Není sexuálním predátorem, nedopustil se desítky sexuálních útoků v době, kdy byl prvním ministrem Skotska. Při své obraně ale mj. nařkl Sturgeonovou ze zosnování komplotu vůči jeho osobě. Její roli v celé kauze tak řešila parlamentní komise.

„Po většinu mého života byl Salmond mým nejbližším kolegou. Byl mým vzorem, obdivovala jsem ho. Nikdy jsem mu nechtěla nijak ublížit,“ bránila se před komisí skotská premiérka. I když se podle nezávislého vyšetřování ve své funkci neprovinila, výbor si odhlasoval, že je obelhala. Následné hlasování o nedůvěře sice ustála, všechny otázky, jak se opravdu vůči Salmondovi a ženám, které ho obvinily, zachovala, zodpovězeny ovšem ani zdaleka nebyly, uvedla poté BBC.

Většina ve skotském parlamentu

Ve volbách nyní půjde o to, zda si její strana udrží většinu ve skotském parlamentu a zda s dalšími stranami, které chtějí nezávislost, ta většina bude natolik dostatečná, aby k vyvolání referenda vůbec stačila. Situaci komplikuje i fakt, že si její bývalý mentor Salmond založil koncem března vlastní stranu Alba Party – Alba v gaelské skotštině znamená Skotsko. Otázkou tak podle britských komentátorů je, zda se budou po volbách Salmond a Turgeonová schopni oprostit od svých sporů a společně za nové referendum bojovat.

Plebiscit o nezávislosti totiž musí odsouhlasit centrální londýnská vláda a premiéra Borise Johnsona určitě nelze označit za podporovatele skotských separatistických tendencí. Na posledním sjezdu skotských konzervativců hovořil o „nesmyslnosti“ podobného podniku „tak brzy“ po těsném referendu z roku 2014 a o tom, „že jednou za generaci“ přece referendum stačí.

Přesto Londýn neponechává před volbami raději nic náhodě. Úplně poslední, co by potřeboval, by bylo přesvědčivé vítězství nacionalistických skotských stran. Proto podle deníku The Guardian oznámil přesun vývoje a výroby zbraní na sever ostrova, proto budou zvětšeny zásoby nukleárních hlavic na ponorkách ve skotském přístavu Clyde atd.

Do not mu hraje i úspěšnost centrální vlády ve vakcinační kampani, v níž si Spojené království vede skoro nejlépe na světě. Úspěch je navíc mnohem více viditelný i kvůli očkovacím problémům, s nimiž bojuje sousední Evropská unie. A přestože s brexitem drtivá většina Skotů nesouhlasila, může se stát řešení pandemie tím pomyslným jazýčkem na vahách pro nerozhodnuté skotské voliče.

Preference Skotské národní strany se po poslední aféře pohybují kolem čtyřiceti procent. Zelení, kteří kabinet Sturgeonové podporují a rovněž požadují nové referendum, mají desetiprocentní podporu. Alba Party se v průzkumech doposud neobjevila. I tak ale podporovatelé rozpadu Spojeného království mají zatím většinu. Ovšem mezi Skoty samotnými podpora nezávislosti spíše klesá. Podle agentury Survation je nyní poprvé od července minulého roku opět pod 50 procenty. Pětiapůlmilionové Skotsko tak čeká měsíc opravdu tvrdé a nevybíravé kampaně.