Velká Británie je na odchodu. Premiérka Theresa Mayová oznámila, že její země oficiálně ohlásí brexit 29. března 2017. Od té chvíle se začne odpočítávat dvouletá lhůta potřebná pro vyvázání Velké Británie z Evropské unie. Předsedkyně Skotské národní strany a první ministryně samosprávy Nicola Sturgeonová proto prosadila na tento týden jednání národního parlamentu. Znovu se jedná o možnosti přehodnotit v novém referendu setrvání země v královském svazku. V tom minulém v roce 2014 řekli Skotové „ano" pro pokračování s Anglií, Walesem a Severním Irskem.

Také čtěte: Tusk svolal kvůli brexitu mimořádný summit Evropské unie

Jenže po hlasování o brexitu, v němž Skotové byli výrazně pro setrvání v unii, se veřejné mínění značně proměnilo. Lidé nechtějí ztratit unijní výhody, chtějí dál cestovat Evropou bez bariér. Když zůstanou v Británii, čeká je možná slibované bohatství, ale možná i trápení v samostatném, ale izolovaném soustátí. „Pro rozdělení státu samozřejmě existují pravidla, ale konkrétní politická situace může vše, včetně termínů, narušit," upozorňuje Kryštof Kruliš, analytik Asociace mezinárodních otázek specializující se na unijní právo. Pokud by Skotové na osamostatnění kývli, mohlo by trvat i roky. „Dělila by se aktiva i pasiva, majetek, ambasády, armáda." To by prý ale nebylo úplně to nejproblematičtější, mnohé se podle něho dá řešit dodatečně i po rozdělení.

Španělsko vzkazuje: dělení nepodporujeme

„Skoty dosud nikdo z EU neujistil, jestli by se stali členy EU automaticky jako jeden z následnických států, nebo jestli by museli absolvovat celý přístupový proces znovu," upozorňuje Kryštof Kruliš. S přijetím Skotska by nemusely souhlasit země jako Španělsko, které má problémy s možným odtržením Katalánska nebo Baskicka. Ministr zahraničí Alfonso Dastis už proto Skotům vzkázal: „Španělsko podporuje integritu Velké Británie a nepodporuje odtržení nebo dělení žádné z členských zemí EU." Současně je varoval, že pokud by se odtrhli a chtěli do unie, tak pěkně na konec fronty ostatních žadatelů.

Také čtěte: Brexit nás nepoškodí, doufají exportéři

Nové referendum možná za dva roky

V roce 2014 tvrdili příznivci odchodu, že ropa v Severním moři a více než miliarda exportovaných lahví skotské whisky zajistí oddělenému státu blahobyt vyšší než ve zbytku Británie. Tehdy to nezabralo. Pro odtržení byly navíc jen čtyři ze 32 správních oblastí. Brexit už Skoty naladil jinak.

Novou žádost o plebiscit (konal by se buď na podzim 2018, nebo na jaře 2019) by musel ještě potvrdit britský parlament. Neočekává se, že by se Mayová a její parlamentní většina proti skotské prosbě o referendum postavila. Vedle brexitu by hrozila i ústavní krize.

Chatrné pilíře skotského hospodářství Ani s velkými ložisky ropy na tom není Skotsko nejrůžověji. Roční rozpočet je kolem 70 miliard liber (2,2 bilionu korun). Pokud by došlo k rozdělení, Skotům by připadlo 90 procent příjmů z těžby. To ne-přináší tolik peněz, kolik by potřebovali – letos asi 3 miliardy liber, tj. asi pět procent státního rozpočtu. Odhadovaný schodek by v případě oddělení zařadil Skotsko s 6,9 procenta na poslední místo ze zemí EU. Kdyby převzalo úměrný díl britského státního dluhu, představovalo by to 120 miliard liber.

Také čtěte: Sturgeonová varovala Londýn před ignorováním skotských požadavků