Pravěký předchůdce slonů z dob před 37 miliony let žil ve vodě podobně jako dnešní hroši. Zvíře připomínalo tapíra.

Vědci z univerzit v Oxfordu a Stony Brook v New Yorku prozkoumali chemické vzorky uchované ve zkamenělých zubech. Ty naznačily, že živočich si pochutnával na rostlinách z řek a močálů.

Studie může osvětlit životní styl a chování moderních slonů.

„Dosud se mělo za to, že sloni se vyvinuli z čistě suchozemských zvířat a vždy dodržovali tento způsob života,“ řekl spoluautor studie Erik Seiffert.

Již dříve se na základě zkoumání DNA slonů zjistilo, že jsou příbuzní s mořskými kapustňáky a dugongy. To vedlo k teorii, že sloni a jejich vyhynulí předkové se vyvinuli z živočicha obývajícího vodu. Chemické rozbory to nyní potvrdily.

„Nyní můžeme začít uvažovat, jak jejich chování souvisí s odlišným způsobem života ve vzdálené minulosti. To nám pomůže víc chápat zvyky slonů, jejich stavbu těla a jejich působení na přírodu, “ uvedl Seiffert.

Živočichové, jejichž zuby vědci zkoumali, žili v eocénu na území dnešního severního Egypta. Byli to zástupci druhu Barytherium a Moeritherium. Nalezené atomy kyslíku a uhlíku dokládají, že tvorové okusovali sladkovodní rostlinstvo a tudíž si libovali ve vodě. V té době byl severní Egypt pokryt deštným pralesem a mokřinami.

Není zcela jasné, kdy sloní předchůdce vylezl z vody a začal žít na souši. Avšak ochlazování na konci eocénu vysušilo bažiny a řeky a zřejmě přinutilo živočichy vyjít na pevnou zem.