Volební místnosti se otevřely v sedm hodin ráno. Pokud ani jeden z kandidátů nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů, vyrazí Slováci k volebním urnám podruhé v sobotu 30. března. O novém prezidentovi Slovenska tak bude jasno nejpozději v neděli 31. března.

Předvolební průzkumy naznačují, že se bude rozhodovat mezi třemi nejvážnějšími kandidáty. Jednoznačnou favoritkou je advokátka, občanská aktivistka a místopředsedkyně mimoparlamentní liberální strany Progresívne Slovensko Zuzana Čaputová. Nezávislou kandidátku, které se podařilo nasbírat téměř 18,5 tisíce podpisů, podpořili například současný slovenský prezident Andrej Kiska či odstoupivší kandidát Robert Mistrík.

Pravděpodobným soupeřem Čaputové ve druhém kole voleb bude podle anket kandidát vládní strany SMER-SD bývalého premiéra Roberta Fica a současný místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič. V minulosti působil také jako slovenský velvyslanec v Izraeli a mezi lety 2004 a 2009 vedl Stálé zastoupení Slovenska při Evropské unii.

Posledním z kandidátů, který by na základě průzkumů mohl pořadím voleb zamíchat, je soudce nejvyššího soudu a bývalý ministr spravedlnosti Štefan Harabin. Nezávislý kandidát získal podpisy téměř 32 tisíc slovenských občanů a průzkumy mu přisuzují přízeň okolo 11 procent voličů. Ve funkci soudce působí od roku 1983 a do roku 1989 byl členem a funkcionářem Komunistické strany Československa při okresním soudě v Popradě.

Harabin se netají svými proruskými postoji a je ostrým kritikem prezidenta Kisky, kterého označil za největšího praktizujícího fašistu na Slovensku. V minulosti úzce spolupracoval s bývalým premiérem Vladimírem Mečiarem, jehož vláda mu pomohla do funkce předsedy nejvyššího soudu. V době svého předsednictví odvolal celou řadu předsedů krajských a okresních soudců, kteří spolupracovali na reformě soudnictví. Jako ministr spravedlnosti zase usiloval o zrušení Specializovaného trestního soudu a Úřadu speciální prokuratury, které bojují s korupcí.

Spojován je také s narkobaronem Bakimem Sadikim, který byl v roce 2013 odsouzen na 22 let vězení za výrobu drog a obchod s nimi na mezinárodní úrovni. Harabin však jakýkoli vztah se Sadikim navzdory existenci odposlechu odmítá.

Prezident Kiska

V minulých volbách, které se konaly v roce 2014, vyhrál pro někoho poměrně překvapivě podnikatel a filantrop Andrej Kiska, když ve druhém kole porazil poměrem 59,4 ku 40,6 procenta hlasů tehdejšího slovenského premiéra Roberta Fica. Kiska nicméně již na jaře 2018 oznámil, že další kandidaturu neplánuje.

Dlouhodobě nejdůvěryhodnější slovenský politik Kiska tehdy v projevu uvedl, že se chce více věnovat rodině, ale neplánuje se zcela stáhnout z politiky. „Pro začátek lepší éry, nestačí jen změna vlády. Slovensko potřebuje i změnu vládnutí. Cítím osobní zodpovědnost za to, abych takové změně napomohl. Politický zápas, který jsem začal v roce 2014, nepovažuji za ukončený,“ řekl.

Vzestup Čaputové

Rozhodnutí prezidenta Kisky vyvolalo na Slovensku debaty o tom, kdo ho v čele státu nahradí. Skloňovala se například jména bývalých premiérů Ivety Radičové či Roberta Fica, ale například také současného premiéra Petera Pellegriniho. Všichni tři však později kandidaturu odmítli.

První předvolební průzkum na přelomu srpna a září loňského roku postavil do role favorita voleb jméno vědce, podnikatele a politika Roberta Mistríka, kterého by v té době volilo 12,1 procenta obyvatel. Druhé místo pak s těsnou ztrátou dvou desetin procenta ankety přisuzovaly Maroši Šefčovičovi.

V následujících měsících se podpora občanů přelévala mezi jednotlivými kandidáty, na počátku února již pozici favorita převzal Šefčovič, který Mistríka odsunul na druhou příčku. S každou další anketou však získávala na podpoře Zuzana Čaputová, které v prvním průzkumu skončila až na 7. místě s 6,9 procenta hlasů.

Zlomový okamžik přišel v polovině února letošního roku, kdy se Čaputová vůbec poprvé ocitla na druhém místě průzkumů za Marošem Šefčovičem. V čele se Čaputová poprvé objevila v průzkumu agentury Median, který se uskutečnil mezi 11. a 23. únorem a od té doby kraluje předvolebním anketám až doposud. Její pozice se stala ještě silnější na konci února, kdy Robert Mistrík oznámil stažení své kandidatury a své voliče vyzval, aby dali hlas právě Zuzaně Čaputové. 

Průzkum společnosti AKO z prvního března letošního roku ukázal, že má advokátka podporu až 52,9 procenta voličů. Na druhém místě se s výrazným odstupem umístil Maroš Šefčovič, kterého by volilo 16,7 procenta Slováků a třetí příčku s 11,4 procenta hlasů obsadil Štefan Harabin.

Průzkum veřejného mínění agentury AKO z 1. 3. 2019

(Uvedeno je pouze pět nejúspěšnějších kandidátů)

Pořadí Jméno O koho jde? Preference v %
1. Zuzana Čaputová advokátka a občanská aktivistka 52,9
2. Maroš Šefčovič místopředseda Evropské komise 16,7
3. Štefan Harabin bývalý ministr spravedlnosti 11,4
4. Marián Kotleba předseda krajně pravicové ĽSNS 5,6
5. Béla Bugár předseda strany MOST-HÍD 4,1

Kontroverzní volby s překvapivým výsledkem

Volby v roce 2014 se neobešly bez kontroverzních momentů. Slovenský podnikatel a novinář Martin Daňo během prvního kola zveřejnil video, prostřednictvím kterého poukázal na nedostatek volebního systému. Ten totiž voličům teoreticky umožňoval vhodit svůj hlas do urny hned dvakrát. Poprvé v místě trvalého bydliště za použití občanského průkazu a podruhé pomocí cestovního pasu, který k účasti voleb využívají občané s trvalým pobytem v zahraničí, kteří nevlastní slovenský občanský průkaz.

U slovenského Ústavního soudu napadl tehdy prezidentskou volbu neúspěšný kandidát z prvního kola Milan Melník. Argumentoval, že v rámci předvolební kampaně došlo k porušení zákona, když byly velkoplošné reklamy jednotlivých kandidátů umístěny ještě před začátkem patnáctidenní zákonné lhůty. Dalším argumentem byl fakt, že Slováci žijící v zahraničí neměli možnost účastnit se volby mimo území země. Svou stížnost ale později stáhl. Ze stejných důvodů zvažovala podání stížnosti i slovenská poslankyně Mária Ritomská.

Prvního kola se roku 2014 účastnilo 14 kandidátů. Předvolební průzkumy od počátku favorizovaly prezidenta Roberta Fica, jehož preference se blížily, a v některých případech i přesahovaly, hranici čtyřiceti procent. Kiskovi zpočátku agentury velkou šanci nedávaly. V prvním průzkumu z ledna 2013 mu přidělily dokonce pouhých 5,8 procenta hlasů. Preference současného prezidenta však postupně stoupaly a zastavily se až na 26 procentech, která téměř kopírovala skutečné výsledky voleb.

To pro Roberta Fica byl výsledek prvního kola zklamáním, když získal pouhých 28 procent hlasů. Ještě větší zklamání pak přišlo ve druhém kole, kdy Fico získal pouhých 40,6 procenta hlasů všech Slováků, kteří k urnám přišli, a prezidentem se tak stal jeho zpočátku podceňovaný konkurent.