Na řadu hranic ve střední Evropě se totiž policisté a vojáci aktuálně vracejí. Řetězovou reakci dalších států přitom vyvolal právě krok Berlína, který v neděli oznámil, že kvůli přílivu uprchlíků dočasně obnoví kontroly na hranicích s Rakouskem. Soustředí se přitom zejména na dálnici A3/A8, která je vyústěním balkánské cesty vedoucí přes Srbsko, Maďarsko a Rakousko. U bavorského Pasova se tak tvořila až třicetikilometrová kolona.

Slovenští policisté zase od dneška začali častěji kontrolovat vytipovaná auta na přechodech s Maďarskem 
a Rakouskem, zatímco Vídeň začala důsledněji střežit hranici s Maďarskem. Rakousko se dokonce na posílení ostrahy hranic rozhodlo povolat 2200 vojáků. Maďarsko, které chce od zítřka zcela uzavřít zelenou hranici se Srbskem, se dnes připravovalo na poslední velkou vlnu běženců. 
V neděli touto cestou přišlo rekordních 5809 uprchlíků, během dneška se očekávalo podstatně vyšší číslo.

Německo spustilo lavinu

Dočasné obnovení hraničních kontrol schengenský systém umožňuje maximálně na dva měsíce a Německo k němu krátkodobě sáhlo například při červnovém summitu G7 – v takovém rozsahu a u tolika zemí naráz je ale výjimečné.

Německo koncem srpna ohlásilo, že navzdory takzvanému dublinskému nařízení nebude vracet uprchlíky ze Sýrie do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU. Následná vlna uprchlíků však zřejmě Berlín zaskočila. „Vše ukazuje na to, že letos nepřijmeme 800 000 uprchlíků, jak předpovídalo ministerstvo vnitra, nýbrž až jeden milion," napsal dnes vicekancléř a šéf vládní SPD Sigmar Gabriel.

Berlín, který nyní naléhá na ostatní země EU, aby se více podíleli na přijímání uprchlíků a přijali povinné kvóty, zřejmě obnovení kontrol nenačasoval náhodně. Náznak, že země může zpřísnit režim 
i na jiných hranicích, totiž mohl na dnešním summitu ministrů jednajících o kvótách na rozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků zafungovat jako účinná hrozba, jež dodá německým argumentům váhu. 
A to zejména na země Visegrádu včetně Česka, které od počátku patří k nejtvrdším odpůrcům kvót. „Je úplně jasné, že se evropská setkání odrážejí v našem rozhodování," připustil dnes mluvčí německé vlády Steffan Seibert. Možnost hraničních kontrol na hranicích s Českem 
a s Polskem nevyloučily ani saské úřady. „Musíme zabránit nelegálnímu překračování hranic. To znamená, že kontroly mohou být prováděny," řekl zemský ministr vnitra Markus Ulbig (CDU) deníku Bild. Obnovení kontrol v mimořádné situaci přitom schvaluje nejen Evropská komise, ale i maďarský premiér Viktor Orbán, který je zastáncem tvrdší politiky vůči migrantům.

Podle české vlády ale obnovení kontrol nic neřeší. „V tuto chvíli se ve středu Evropy reaguje na ten problém, že nefunguje vnější schengenská hranice a že EU tolerovala fakt, že země, které leží na vnější schengenské hranici, nejsou schopny plnit své povinnosti, které převzaly," vzkázal před summitem ministrů Bohuslav Sobotka (ČSSD), který v této souvislosti konkrétně zmínil Řecko.
Ačkoliv Sobotkova vláda nevyslyší výzvu opoziční ODS a hraniční kontroly s Rakouskem zatím neobnoví, do oblasti pošle navíc 200 policistů – pro případ, že by uprchlíci pro cestu do Německa zvolili novou trasu vedoucí přes Česko. Během dneška ale na zmíněné hranici panoval klid.

Jednání EU

Ačkoliv se celá EU shoduje, že řešení současné situace musí vzejít ze shody všech členských států, nezdálo se před dnešním jednáním ministrů, že by mohlo skončit dohodou.

Připravený návrh závěrů, který unikl během jednání, sice v souvislosti s přerozdělením 120 tisíc uprchlíků už nepoužívá slovo „povinně", ale ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) přesto spokojený nebyl.

Podle něj je text nejasný 
a zdá se, že přesto vyjadřuje podporu povinným kvótám. „To pro nás není přijatelné. Byť těch zemí, které ten materiál nepodporují, je už jen velmi málo," připustil Chovanec.

Návrh Evropské komise, 
o němž se jedná, se přitom netýká jen povinných kvót 
a množství uprchlíků, ale navrhuje i úpravu dublinského systému, podporu center v zasažených zemích či rozšíření seznamu takzvaných bezpečných zemí o balkánské země 
a Turecko.
Návrh slibuje i zeefektivnění návratové politiky pro případy deportací neoprávněných žadatelů o azyl. Zejména země Visegrádu si ale stěžují, že komise toto řeší jen vágně.

Vše tak ještě před koncem jednání ministrů směřovalo 
k dalšímu mimořádnému zářijovému summitu EU. Ten avizoval šéf Evropské rady Donald Tusk v případě, že by ministři vnitra nenašli shodu.