Svou ústavní stížnost ÚPN opřel zejména o skutečnost, že příslušníci Státní bezpečnosti nebyli před výpovědí zbaveni mlčenlivosti, ačkoli o to požádal slovenského ministra vnitra. Úřadu se navíc nelíbí, že je ve sporu žalovanou stranou, ačkoli není žádným právním nástupcem StB.

Toto stanovisko senát ústavního soudu svým verdiktem potvrdil. Soudy nižší instance podle něj porušily práva ÚPN na soudní ochranu a spravedlivé jednání. Bývalí agenti navíc podle ústavního soudu nejsou důvěryhodnými svědky. Andrej Babiš, který na dnešní jednání nedorazil, by tak už v budoucnu neměl mít právo ÚPN za uvedení svého jména na seznamu estébáků žalovat. Odvolací soud se totiž bude muset dnešním rozhodnutím ústavního soudu řídit. Ústav paměti národa označil verdikt za přelomový.

Kauza se vleče od konce roku 2011, kdy byly v médiích zveřejněny fotokopie dokumentů z Babišova svazku. Ředitel ÚPN Ondrej Krajňák už dříve odmítl nařčení, že by její načasování jakkoli ovlivňoval s ohledem na termín parlamentních voleb v Česku. Poukázal na to, že pod jeho vedením instituce dosud žádný soudní spor neprohrála a uvedením Babišova jména na seznamu spolupracovníků StB pouze naplňovala dikci zákona.

Čeští politici rozhodnutí ústavního soudu uvítali. "Andreje Babiše opět dohnala jeho minulost. Verdikt Ústavního soudu SR jen potvrzuje, že nemá co dělat ve vládě, natož snad v jejím čele," uvedla na Twitteru předseda ODS Petr Fiala.

Ještě ostřeji se vyjádřil šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. "Rozhodnutí ústavního soudu znamená, že hnutí ANO vede do voleb nejen člověk obviněný z podvodu, ale také právoplatně evidovaný udavač komunistické tajné bezpečnosti," napsal.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) podle svého vyjádření nestál o to, aby se tématem před volbami stala minulost. Ale Babiše prý jeho minulost dohnala. "Člověk s takovou minulostí, který je navíc obviněn z podvodu, se nemůže ucházet o vysoké ústavní funkce. Shodilo by to ČR v zahraničí," uvedl Zaorálek.

Sám Babiš, který pochází z Bratislavy a aspiruje na funkci českého premiéra, jakoukoli formu vědomé spolupráce s StB tvrdošíjně odmítá. ÚPN nicméně své tvrzení podložil dvanácti různými svazky, na kterých je zapsán pod krycím jménem Bureš. To mu měl v roce 1980 přidělit jeho nadřízený, nadporučík StB Július Šuman.

Na dotaz Radiožurnálu poslal předseda hnutí ANO textovou zprávu, ve které naznačil, že rozhodnutí soudu bylo schválně načasované na období před volbami v Česku. Tímto jedním verdiktem prý ústavní soudci ve slovenském právním systému způsobí "totální chaos".

Ústav paměti národa je slovenskou obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů. Stejně jako jeho český protějšek čelí opakovaným pokusům o přímou politickou kontrolu a omezení rozsahu své práce.

Andrej Babiš čelí v posledních měsících rostoucí kritice kvůli hned několika svým skandálům. Mezi ty nejznámější patří podezření na dotační podvod při stavbě Čapího hnízda, kvůli němuž si policie u poslanců vyžádala Babišovo vydání. Bouři nevole vyvolaly také korunové dluhopisy, které Babišův Agrofert ve snaze obejít placení daní vystavil sám sobě. Neslýchaná byla též trojice uniklých odposlechů, ze kterých mimo jiné vyplynulo, že Babiš zneužívá jím vlastněná média k očerňování politické konkurence a finanční správu k likvidaci konkurence podnikatelské.