„Naší nejdůležitější povinností je ochránit svobodu a schopnost směřovat určování budoucnosti bez strachu, že rozhodnutí, která uděláme, budou zničena brutální silou,“ napsal slovenský prezident Kiska na Twitteru.

Okupace státu je vždy obrovským zásahem do suverenity státu a pokořením národní hrdosti a svébytnosti. Prohlásila to na své facebookové stránce předsedkyně hnutí Obyčejných lidí a nezávislých osobností Veronika Remišová.

SPECIÁL: 50 let od okupace 1968. Přečtěte si svědectví pamětníků z Česka i ze světa

„Okupace Československa sovětskými vojsky proti vůli obyvatel prodloužila zločinný komunistický režim v naší zemi o dalších dvacet let. Zatímco před nástupem komunismu jsme byli jednou z nejvyspělejších zemí, okupace ekonomickou zaostalost země ještě více prohloubila,“ dodala mimo jiné Remišová.

Lidé proti tankům

Poslanec Ján Budaj, jenž je členem stejného hnutí jako Remišová, zdůraznil, že letošní výročí znamená úctu a respekt k odvážnému odporu Čechoslováků. „Neexistuje přehled 20. století, v němž by nebyly záběry tanků s bílým pásem i neozbrojených lidí, kteří se proti nim staví doslova s holýma rukama,“ řekl slovenskému zpravodaji Pravda.sk.

Andrej Babiš přišel uctít památku objeví sovětské okupace z roku 1968 před Český rozhlas v Praze.
Pískot na Babiše. Lidé ukazují, že jim to není jedno, uvedl exministr Herman

Miroslav Beblavý, poslanec Národní rady SR, při výročí vzpomenul na hrůzné zážitky své matky. „Moje matka tehdy měla dvacet let a byla studentka. Před střelbou na Šafárikově náměstí (v Bratislavě) se zachránila tak, že si lehla na zem. Nechci, aby moje děti, které budou studovat za pár let, zažívaly takovéto situace, proto je třeba si je neustále připomínat,“ prohlásil.

K výročí okupace se vyjádřil pro slovenské Hospodárské noviny také slovenský premiér Peter Pellegrini. „Srpen 1968 patří mezi ty historické události, které je potřeba následujícím generacím připomínat. Tragické události se dotkly každé rodiny a v paměti našich rodičů a prarodičů zůstávají navždy zapsané jako memento, aby se nikdy nic podobného neopakovalo," sdělil novinám Pellegrini. Alexandra Dubčeka, někdejšího vysokého komunistického funkcionáře a tvář Pražského jara, označil za nositele společenské změny. „Zaslouží si respekt a úctu," dodal.

Když vojska Varšavské smlouvy v čele se Sovětskou armádou vpadla do Československa, stál Karel Zeman na Prahu dospělosti.
Malíř Karel Zeman: Bylo to dobrodružství, dokud nestřelili chlapa vedle mě

Pro předsedu Občanské konzervativní strany (OKS) Ondreje Dostála komunismus byl i zůstal zločineckým režimem. „Srpen 1968 je pro OKS trvalou připomínkou důležitosti skutečně svobodné a demokratické společnosti, kterou je třeba obhajovat a chránit. Také nám připomíná, že místo svobodného a demokratického Slovenska je na Západě, čehož důkazem je naše členství v NATO a EU,“ uvedl Dostál.

Naděje zničené komunismem

V centru Bratislavy si v úterý lidé připomněli oběti vojenské okupace, zúčastnilo se také několik slovenských politiků. „(Tehdy) byly zničeny naděje dvou generací na slušnější, důstojnější a svobodnější život. Byly zničeny komunistickou diktaturou a moskevským imperialismem, stejně tak, jako jsou v současnosti ničeny naděje Gruzínců, Ukrajinců a dalších,“ prohlásil v projevu státní tajemník ministerstva obrany Róbert Ondrejcsák.

Předseda parlamentu Andrej Danko, jak uvádí zmíněný server, ani žádný z přítomných ministrů na shromáždění nevystoupili. Vzpomínkovou akci každoročně pořádá Konfederace politických vězňů. Stejně jako v minulosti bylo podle Pravdy součástí i kladení věnců a kytic na památku obětí invaze.

„Každý národ si musí stát velice pevně na svém,“ tvrdí Jan Petránek, dlouholetý rozhlasový zpravodaj a komentátor.
Varoval jsem před invazí, nevěřili mi, říká rozhlasový zpravodaj Petránek

NormalizaceNormalizace v československých dějinách je období od násilného potlačení pražského jara v roce 1968 armádami Varšavské smlouvy až do sametové revoluce koncem roku 1989. 

Potřeba "normalizace poměrů" byla původně oficiálním zdůvodněním represivních opatření na počátku této epochy. Konkrétně například čistek v komunistické straně, propouštění ze zaměstnání, obnovení cenzury, zrušení mnoha zájmových a politických sdružení a organizací a dalších. 

Název "normalizace" se pak přenesl na celou éru, během níž tato opatření zůstávala v platnosti. Po celou dobu normalizace byla na československém území umístěna sovětská okupační vojska. Režim byl nadále zcela nedemokratický, šlo o aplikaci sovětské verze neostalinismu.

Ruští vojáci v Praze
S okupací z roku 1968 souhlasí víc než třetina Rusů. Mladí netuší, o co jde