"Myslí jen na své národní zájmy," řekl Conte italskému listu. "Od počátku devadesátých let minulého století jsme podporovali myšlenku přidělení křesla (v Radě bezpečnosti OSN) Evropské unii a ne jednomu ze členských států," zdůraznil předseda vlády.

Cášská smlouva

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v západoněmeckých Cáchách podepsali smlouvu o spolupráci a integraci svých zemí. Jejím cílem je prohloubení vztahů v zahraniční politice, obraně, hospodářství nebo při integraci příhraničních regionů. Za prioritu diplomatů obou zemí smlouva označuje získání křesla v Radě bezpečnosti OSN pro Německo. 

„Rozhodli jsme se k tomuto kroku proto, abychom občany obou zemí ještě více sblížili. Děláme to proto, abychom dali celé Evropě nový impuls a posílili ji,“ uvedla Merkelová. „Naším cílem je domluvit se na společných postojích ke všem evropským a mezinárodním tématům,“ dodal Macron na společném videu. Podle mnohých komentátorů jde ale spíše o „cenu útěchy“ pro Macronovy ambiciózní neuskutečněné plány na prohloubení eurozóny.

Rozložení jako po 2. světové válce

"Naši spojenci si jistě nemůžou myslet, že budeme sedět tiše u stolu, abychom podepsali rozhodnutí učiněná ostatními," zdůraznil Conte. Rozložení sil v Radě bezpečnosti OSN podle něj odpovídá výsledkům druhé světové války. "Křesla s právem veta připadly vítězům druhé světové války. Německo světovou válku vyhrálo nebo prohrálo?" položil rétorickou otázku italský premiér.

Stálými členy Rady bezpečnosti OSN jsou v současnosti pouze dvě členské země EU: Francie a Británie. Po brexitu, který je naplánovaný na 29. března, by měla EU v Radě bezpečnosti jen jeden hlas s právem veta. Mezi desítkou nestálých členů jsou nyní z řad členských států EU Belgie, Polsko a Německo.