"Není mnoho času do uplynutí 60denního ultimáta, které Írán dal Evropanům na záchranu dohody (z roku 2015). Poté Írán přestane dodržovat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní," řekl Modžtaba Zolnúrí, který stojí v čele jaderného výboru íránského parlamentu.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem se zvýšilo poté, co americký prezident Donald Trump loni oznámil, že USA od jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi odstupují, a zavedl proti islámské republice nové sankce. Írán se letos rozhodl začít dohodu vypovídat.
Letos v květnu Teherán oznámil, že některé závazky přestane plnit, a dal ostatním signatářům (Francii, Británii, Německu, Rusku a Číně) dva měsíce na to, aby ochránily íránské hospodářství před dopadem amerických sankcí. Dnes mluvčí Íránské organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí oznámil, že Írán 27. června překročí limit obohaceného uranu stanovený dohodou. Zároveň však uvedl, že evropské země stále mají čas na to, aby ochránily Írán před americkými sankcemi.
Nesmí nad 3,67 procenta
Podle dohody z roku v 2015 nesmí Írán obohacovat uran nad 3,67 procenta. Před uzavřením dohody Írán ve výkonných odstředivkách obohacoval uran na 20 procent, avšak vždy popíral, že usiluje o jadernou zbraň. Pro ni je potřeba 20 kilogramů uranu obohaceného na více než 90 procent, který je možné získat několikaměsíčním provozem zhruba 1500 odstředivek.
Členy jaderného klubu NPT z roku 1968 zavazuje k tomu, aby jaderné zbraně či jiná jaderná výbušná zařízení nepředávali dalším zemím, ani jim nenapomáhaly při jejich vývoji. Státy bez nukleárních zbraní se podpisem smlouvy vzdaly případných snah o jejich získání.
Všechny signatářské země navíc souhlasily s tím, že umožní Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) kontrolu dodržování svých závazků. Írán se k NPT připojil hned od jejího vzniku, v souvislosti s odstoupením USA od jaderné dohody z roku 2015 se však opakovaně ozývají v Íránu názory, že by země mohla od NPT odstoupit.